Články

Květnové duchovní zamyšlení P. Josefa Čunka (nejen křesťanským podnikatelům):

   Květen, jak víme, patří Panně Marii; první den tohoto měsíce však slavíme Josefa Dělníka. Zastavme se u této skryté postavy dějin.

   Jednoho dne se rektor jezuitské koleje objevil se čtyřmi kravami, čtyřmi prasaty a šesti ovcemi. V době rostoucích cen musel nakrmit dvě stovky hladových úst a přitom ke koleji patřilo deset hektarů půdy. Vybudoval kůlny a stodoly a nakonec měli studenti vedle modlitby a studia ještě na starost sto dvacet prasat, padesát ovcí, sto osmdesát králíků, dvacet krav a množství včelstev. Každé odpoledne odjížděl některý z jezuitských bratří se starým autem na trh a sbíral produkty s prošlou záruční lhůtou. V koleji pak studenti vše třídili na potraviny ještě vhodné pro lidi a na ty, jimiž krmili prasata.

Duchovní zamyšlení Jiřího Jemelky křesťanským podnikatelům:

Neraď se s někým, kdo se nemodlí. Toť velmi moudrá rada pátera Šuránka, který už dávno odešel k Pánu, ale která mě často provází, když řeším konkrétní problémy a otázky ve svém životě. Myslím na to, že Ježíš se modlil nejen na této zemi před 2000 lety... stále se modlí a to i dnes. Proto je možná fajn, začít s tím, že je dobré radit se také – a především – s Ním. Tato úvaha mě často provází v mých myšlenkách. Ježíš je Modlitebník a Moudrý rádce „par excellance“.

Duchovní slovo P. Michala Altrichtera SJ:

Prožívali jsme Kristovy pašije. Díváme se (1) vzhledem k Ježíšovu okolí: nepochopitelná necitlivost, absence soucitu – jednoduše tvrdé volání: „Ukřižuj“, a ještě více: „Barabáš je lepší“ apod. Jak dokáže logika s chladem zabíjet! Odborník počítá, zda mohl hřeb prorazit skutečně určitou Ježíšovu šlachu, zda doopravdy kříž byl ze dřeva apod.; farizeové se hádají, zda je lepší „považoval se“ za krále, nebo „byl králem“. Díváme se (2) vzhledem k Pánovým nejbližším: Maria, M. Magdalská, Jan nekomentují, neproklínají, nepanikaří. Vzhledem k Ježíšovu Srdci (3): tiché, a tvoří nové věci.

Březnové zamyšlení pana arcibiskupa Jana Graubnera pro křesťanské podnikatele:

   Dříve než začal Ježíš veřejné působení, byl Duchem veden na poušť. Vede Duch Svatý i nás? Umíme ho slyšet? Jak je to s jeho vedením? Někteří lidé nepřemýšlejí o duchovních věcech, i když jsou křesťany. Možná se snaží být dobří a plnit povinnosti, ale zůstávají se svým životem sami. To je škoda. Jestli si nás Bůh tak zamiloval, že se kvůli nám stal člověkem a za nás umřel, abychom my mohli věčně žít, bylo by dobře přátelství s ním více rozvinout. Vnímat jeho přítomnost, být pozorný k jeho vedení, prožívat radost z jeho blízkosti a zakoušet dobrodružství společné cesty.

Ještě v dobách, kdy jsem coby začínající farář nastoupil do Vysokého nad Jizerou a poprvé jsem uslyšel o Jizerské padesátce, usídlila se v mém srdci myšlenka zajet si jednou legendární běžkařský závod, který startuje v nedalekém Bedřichově. To jsem ještě netušil, že se touha naplní až po patnácti letech a navíc do místa startu pojedu až z tří set kilometrů vzdálené Olomouce. Ale popořádku...

Duchovní slovo P. Josefa Čunka SJ podnikatelům na měsíc únor:

    Ale kdybychom - jako v podobenství o rozsévači - viděli ono "pole" v lidech, můžeme říci: Kostel bílý z divných lidí opravdové lidi činí.

   Únor začíná hromnicemi, to je však jen lidový název velké události Svaté Rodiny: uvedení Páně (Ježíše) do chrámu. Být s malými dětmi v kostele není lehké – ani pro rodiče, ani pro kněze, ani pro především tam přítomné seniory. Snad ale dnes již rodiče vědí, že prostor chrámu, bohoslužba, společná modlitba nejvíce pomohou při výchově dětí a též dospívajících.

   Kostel to je rozprostřená Boží „wifi“ spojující člověka se světem andělským, se světem krásy a opravdového lidství.

Duchovní slovo P. Michala Altrichtera SJ křesťanským podnikatelům:

   Je to Pánovo Srdce, které píše jedinečné dějiny celé církve: s pohledem na každé naše srdce. Je potřebné nenechat se rozrušovat vůbec ničím z toho, co odvádí od Pánova Srdce. Naše Ano potvrzuje Pánovu touhu. Stojíme pevně zakotveni v jeho Srdci. Ježíš – čistý, bílý Král, je též prostoupený vítěznou Krví. Tajemstvími růžence stále více vstupujeme do hlubin jeho trojjediného Srdce: a také ho jedinečně oslavujeme. Necháváme Pána v našich životech i nadále naplno jednat. V Ježíšově tváři je celý druhý příchod jeho Srdce. Žít přítomnost, žít jeho Srdce.

Tak nám zase končí další rok. Pro mnohé z nás nastává doba zúčtování osobního, firemního a koneckonců i toho účetního. Je to doba bilancování a přemýšlení, co a jak dál ve firmě, v životě... v roce novém. Konec konců, kdy jindy už se zastavit a popřemýšlet o tom, kam v životě směřujeme, jak jsme spokojeni s tím, co máme za sebou, co prožíváme, čemu věnujeme energii, jací jsme jako lidé, osobnosti... Pokud nemáte jinak nastavený fiskální rok, pomalu se zavírají také brány firemního účetnictví a je zřejmé, jak jste na tom ve svém podnikání skutečně. Když říkám skutečně, myslím tím skutečně, nikoli po tzv. daňových optimalizacích.

Duchovní slovo arcibiskupa Jana Graubnera křesťanským podnikatelům:

Když se díváme kolem sebe, musíme uznat, že se daří mnoho věcí jak v církvi, tak ve společnosti. A je dobře se z toho umět radovat a všem, kteří se na tom podíleli, být také vděční. Vděčnost je velice užitečná, nejen obohacuje, ale i uzdravuje mnohá napětí a vztahy, ba dokonce zabraňuje různým chorobám. Zároveň musíme vidět, že není všechno kolem nás v pořádku, když slyšíme ze všech stran, jak chybí lidé, jak všude chybí pracovníci, a nepřiznaným důvodem je, že už dvacet let se nerodí dost dětí. Zaměstnavatelé vymírajícího národa shánějí do práce cizince, ale ostatní se přistěhovalců bojí.

   Duchovní slovo P. Josefa Čunka SJ podnikatelům na měsíc listopad: 

   Dušičkový čas mívá „uplakané“ počasí. Křesťanům však sluší více humor. A tak je zde jedna hádanka z podnikatelského prostředí:

   „Výrobce této věci nikdy neztratí odbyt. Kupující koupené nikdy nechce pro sebe. Ten, kdo produkt užívá, nikdy ho nevidí. Co je to?“

   Odpověď nalezneme na konci, protože radost je zastavit se u „podnikatelů“ o jejichž produkty je dodnes zájem - přestože je mnozí nevidí, neboť září svatostí. Svět bez Krista nedokáže najít vyváženost mužského a ženského prvku ve společnosti. Podívejme se, jak velkou roli hrály ženy v dějinách církve, tedy na utváření Evropy.