Duchovní slovo P. Josefa Čunka SJ podnikatelům na měsíc listopad:
Dušičkový čas mívá „uplakané“ počasí. Křesťanům však sluší více humor. A tak je zde jedna hádanka z podnikatelského prostředí:
„Výrobce této věci nikdy neztratí odbyt. Kupující koupené nikdy nechce pro sebe. Ten, kdo produkt užívá, nikdy ho nevidí. Co je to?“
Odpověď nalezneme na konci, protože radost je zastavit se u „podnikatelů“ o jejichž produkty je dodnes zájem - přestože je mnozí nevidí, neboť září svatostí. Svět bez Krista nedokáže najít vyváženost mužského a ženského prvku ve společnosti. Podívejme se, jak velkou roli hrály ženy v dějinách církve, tedy na utváření Evropy.
Asi ne každý občan ČR si uvědomí, že 17. listopadu není jen výročí sametové revoluce, ale již dlouhá staletí svátek sv. Alžběty Uherské. Víme, že politický návrat roku 1989 je spojen se svatořečením Anežky České - tyto dvě jsou přímé sestřenice. Táta Alžběty (Ondřej II., král uherský) a máma Anežky (Konstancie, manželka Otakara Přemysla I.) byli sourozenci.
Alžběta byla ve čtyřech letech zasnoubena desetiletému Ludvíku Durynskému. Za deset let byla svatba a začalo jedno z nejzamilovanějších manželství. Komorná Alžběty nám zanechala vyznání mladé nevěsty: „Jestliže tolik miluji člověka, oč více bych měla milovat nesmrtelného Boha, věčnou krásu a radost.“ Komorná pokračuje: „Milovali se láskou, která budila obdiv a navzájem se povzbuzovali k lásce k Bohu a bližním.“ O manželovi se v kronice píše: „Z jeho úst nevyšla žádná lež, slova byla věcná a pravdivá, takže jim každý věřil jako přísaze. Denně konal své úřední povinnosti, modlil se s důvěrností, a když přišel do nějaké osady, jeho první kroky vedly do chudobince. V zemi vládlo bezpečí, byl dobrý vůči dobrým a přísný vůči zlým.“
Alžběta žila prostě, ale když se manžel vracel z cest, oblékla nejlepší šaty a celou svou bytostí dávala manželovi najevo svou lásku. Třetí dítě, dceru, porodila ve dvaceti letech, ale ta se narodila pár měsíců po smrti otce na křížové výpravě, roku 1227.
Alžběta vdova byla příbuznými vyhnána z hradu. Čtyři roky přesto žila jako anděl světla, skoro nejedla a nespala. Mimo denní péči o chudé vypracovala totiž projekty třech špitálů (Warburg, Gotha, Marburg). Její zpovědník jí dělal i ekonoma, aby se neztratily (aby nerozdala) peníze dřív, než budou špitály zajištěny. Zemřela roku 1231 ve svých 24 letech.
Podobnou činnost (podnikání) známe také u Anežky. Ale zapomíná se na dílo Anežčiny matky Konstancie – ta postavila klášter, dodnes s obdivovaným portálem, Porta Coeli u Tišnova.
Díla těchto svatozáří ověnčených „podnikatelek“ nezanikla a nezaniknou. Přiznejme si, jak mnoho našich podniků přijde vniveč, slehne se po nich zem. A to je odpověď na otázku shora: Co je to? No přece rakev! :-)
Nechme se ozářit 1.11. všemi svatými a aspoň život některého z nich si prostudujme. Jejich podnikatelské záměry inspirují.
