Červnové zamyšlení arcibiskupa Mons. Jana Graubnera (nejen) křesťanským podnikatelům:
Svého dědečka jsem neznal, protože jsem se narodil až po jeho smrti, ale doma se o něm často vyprávělo. Spolu s babičkou začali podnikat, šili prádlo. Později se podnik poměrně rozrostl. Jako děcku mně nešlo moc do hlavy, jak mohl děda vést františkánské terciáře a současně být podnikatelem. Až později jsem objevil, že při úspěšném podnikání žil osobně opravdu skromně a svou víru nepovažoval za věc soukromou, jak se dnes často říká. Hluboká zbožnost byla pro něj nejen zdrojem inspirace, vnitřní síly a klidu, ale i apoštolátu.
Většinu jeho zaměstnanců tvořili věřící, jak bylo tehdy běžné, a on cítil potřebu jim nejen dávat dobrý příklad křesťanského a rodinného života, ale také jim pomáhat ve víře růst. Proto pro ně pořádal náboženské přednášky a koncerty i duchovním cvičení. Budoval knihovnu s náboženskou tématikou. Když si postavil chatu, sloužila i zaměstnancům, které bral jako členy široké rodiny. V té době bylo daleko více kněží, řeholníků a řeholnic, ale samozřejmostí byla i náboženská angažovanost laiků. Bylo mnoho náboženských a kulturních spolků, ale angažovali se i podnikatelé ve svých podnicích.
Zhruba před sto lety byla sociální nauka církve i misie živým tématem nejen mezi duchovními. Zdá se, že i před podnikateli stojí dnes nový úkol. U příležitosti stého výročí vyhlášení apoštolského listu Maximum illud, jímž chtěl tehdy papež Benedikt XV. dát nový impuls misijnímu úkolu hlásat evangelium, vyhlásil papež František Mimořádný misijní měsíc na říjen 2019. Chce, aby se zapojily nejen všechny struktury církve, ale i všechna hnutí a spolky spojené s církví. A já tam vidím i výzvu pro křesťanské podnikatele. Nejde jen o podporu misií v dalekých zemích, ale o misijní zapojení všech upřímně věřících. Pán Ježíš přece přikázal: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu!“ Misie tedy nejsou jen možností, ale povinností a to nejen pro duchovní, ale pro všechny.
V dokumentu Radost evangelia papež František píše: misijní zájmy musí stát na prvním místě. Nebojme se s důvěrou v Boha a s velkou odvahou učinit misijní rozhodnutí, které bude schopné všechno proměnit, aby církev byla více misijní, otevřená, aby ti, kterým nabízíme své přátelství, Ježíši snadněji odpovídali.
Dnes je třeba s obnoveným nadšením hlásat světu radostnou zvěst, že v Ježíši zvítězilo odpuštění nad hříchem, život nad smrtí a láska nad strachem. Kéž tato zvěst přinese každému důvěru a naději. Je třeba, abychom si hlásání evangelia vzali k srdci a rostli v misijní horlivosti, aby v nás rostla vášeň pro Ježíše a jeho lid.
V těchto papežových slovech vidím jádro jeho poselství: aby v nás rostla vášeň pro Krista a jeho lid. Nejde o to, aby laici nahrazovali kazatele či zaměňovali podnik s kostelem, nebo zanedbávali své podnikatelské poslání. Jde o to, aby ve všech rostla vášeň pro Krista a jeho lid. Jakým způsobem to kdo projeví, už záleží na jeho inspiraci a možnostech. Máme před sebou zhruba rok. Kéž papežova výzva a naše příprava na Mimořádný misijní měsíc podpoří naši misijní horlivost a pobídne k modlitbě, která je duší misií. Kéž se zapojíme do hlásání evangelia i do jeho uskutečňování v dílech milosrdné lásky, aby se oživila misijní horlivost, ozdravěla společnost a my mohli vidět, že naše práce nese dobré plody nejen v ekonomice.
