Údělem terapeuta je nahlížet do trápení druhých lidí. Lidé si do terapeutického prostoru přináší příběhy, který jsou naplněné modifikacemi smutku, strachu a hněvu. Společně pátráme po okamžicích, kdy v příbězích zaznívá smích, radost, láska, pokoj, pohoda, spokojenost, klid a mír. V terapeutickém žargonu tomu říkáme „pátrání po zdrojích“. Pátrání, kdy klientovi bylo lépe.
Tak trochu symbolické, že na prahu postní doby pracuji intenzivněji s klienty, kteří pátrají po svých zdrojích. V jejich životech se něco změnilo. Za poslední měsíc jsem slyšel z mnoha úst „pokouším se o restart“. Jak moc jim rozumím… Sám jsem prožíval podobné situace a žil podobný příběh před několika lety. Jsem vděčný, že dnes mohu s radostí sdílet tyto verše:
„A Boží pokoj, jenž přesahuje veškeré chápání,
vezme v Kristu Ježíši pod svou ochranu vaše srdce i vaše myšlenky“
Filipanům 4:7
„Hledám Jahva, on mi odpovídá
a ze všech mých děsů mě vyprošťuje.“
Žalm 34:5
Rád se s klienty pouštím do hledání a budování funkčního života. Života, ve kterém budují pohodu, klid a mír, kdy mohou naplňovat přikázání „miluj bližního svého jako sám sebe“ (Mk 12:31) v duchu radosti, nikoli povinnosti.
Potkávám se s lidmi, kteří slouží druhým a pociťují prázdno. Dostávají se do stavu, kdy si říkají, zda je jejich snažení a energie vložená do práce s druhými lidmi vůbec efektivní. Zda to celé má ještě smysl. Pracují s lidmi, kteří rezignovali na svůj život, zakopali své hřivny a čekají, až je někdo zachrání. Vymýšlejí, jak druhým přinést radost do života, přitom sami o radost přicházejí. Podléhají smutku z nenaplněnosti, hněvu z marnosti, strachu z neměnnosti stávajícího stavu. Nedostává se jim útěchy z žádné strany.
Postupně pracujeme na definování zdrojů, které přinášejí klientovi radost. Procházíme si kroky, které vedou k preferované budoucnosti a „podléháme radosti“. To neznamená, že v životě klienta není trápení. Je a vždy tam nějaké bude. Ale vědomé rozhodnutí klienta, že v jeho životě podléhá raději radosti a ne smutku, strachu nebo hněvu, přináší spokojenější a šťastnější život. Přináší kompetenci proaktivně přistupovat k řešení jednoduchých i složitých situací. Z problémů činí pouhé překážky nebo dokonce výzvy a cíle. Obrací pozornost k vděčnosti a lásce. Všímá si krásy Božího stvoření. Srdce takového člověka je nastaveno evangelijní zvěsti. Druzí se ptají, co je takového v životě dotyčné osoby, že je tak radostný?! Já mám tu čest říkat klientům, že v mém životě hraje víra v Ježíše Krista radostnou roli. S Jeho pomocí se mi daří zvládat každý den snáze a s úsměvem. Že když nemám pevnou víru, nemám ani spokojenost, pokoj, lásku a radost.
V postní době se můžeme více soustředit na naši radost z přítomnosti Pána v našem životě. Jsme k tomu vybízeni a ztišení v postní době je ideálním prostorem. Zároveň můžeme vyjít do pomyslné pouště a tam přinést vše, co chceme proměnit. Tak, abychom mohli svědčit, že Ježíš je radost a je radostí Jemu podléhat. On po nás touží, On chce rozdávat radost a lásku.
„Ach Jahve, Pane, hle, svou velkou mocí a vztaženou paží jsi udělal nebe a zemi.
Tobě není nic nemožné!“
Jeremiáš 32:17
Petr Smékal