Články

Může být křesťan dobrý manažer?

„Jsem Ota Pacholík a jsem křesťan, představil jsem se tehdy svým podřízeným v BOSCH,“ vzpomíná manažer.

Člověk by řekl, že když si v úterý podvečer uprostřed horkého letního týdne dá online call s manažerem, který vede tým celé stovky lidí, je tátou třem dětem a k tomu všemu ta koronavirová krize .. no že se jednoduše nebude bavit s člověkem plným entusiasmu nejen pro svou práci, ale pro život, druhé lidi a Pána Boha. Mně se tak stalo. Dovolte mi vám představit Otu Pacholíka, který pro KOMPAS povede na podzim seminář s názvem „Může být křesťan dobrý manažer?“.

Dobrý den pane Pacholíku. Měl jste čas kouknout na všechny otázky, které jsem Vám v přípravě na dnešní rozhovor posílala?

Právě jsem si je před naším hovorem ještě jednou projížděl. Takže ano, ale na všechny není jednoduchá odpověď …

Tak se do toho pusťme a uvidíme, co z toho vznikne. :-)

Kdyby tu teď s námi byly Vaše manželka a Vaše paní asistentka, jakými třemi slovy by Vás každá z nich nejspíše popsala?

 Manželku napadly dvě věci téměř hned. Prý jsem optimista a rád se směju. Na třetí nemohla dlouho přijít, ale pak ji napadlo, že jsem člověk, co rád sportuje. A má pravdu. Já si nad knihou prostě od stresu neulevím. Nic člověku nepomůže jako to, když se zapotí. S paní asistentkou už to bude jiné. Ta si myslí, že jsem přísný, důsledný, ale na druhou stranu jsem se dozvěděl, že jsem podle ní i rodinný typ. A to mě moc potěšilo.

A prozradíte nám, jak dlouho jste s manželkou svoji a kolik máte dětí?

Počkejte.. brali jsme se v roce 2003. Tak to je 17 let, že? A máme tři děti. Dcery Adélku (15), Evičku (9) a syna Otu (12).

Než se vrhneme k otázkám pro Otu Pacholíka – manažera, povězte mi ještě, co Vás v poslední době nejvíce potěšilo?

Paradoxně mě hodně potěšilo zklidnění, které do naší rodiny přinesla koronavirová krize. Byli jsme všichni doma a měli podstatně víc času. Děti nechodily do kroužků, nebylo třeba je nikam vozit a tak bylo vlastně nejdůležitější, co budeme jíst a co budeme společně dělat. Také jsme měli více času pro rodinnou modlitbu a začali jsme se každý den modlit růženec. Na druhou stranu jsem zažíval i krušné chvíle, to když jsme oba s manželkou pracovali z domu. Všechny děti byly doma a naplnit potřeby všech bylo více než náročné…

Kým je tedy Ota Pacholík – manažer?

To jste mi připomněla, jak jsem se poprvé představil na novém oddělení u nás v BOSCH v Jihlavě. Přišel jsem a řekl kolegům. „Dobrý den, jsem Ota Pacholík a jsem křesťan.“ Ani nevím, jak to ze mě tehdy vypadlo. Prostě jsem to řekl. No a na šéfa si nikdo moc nedovolí vyskakovat s nějakými nepříjemnými narážkami, tak se to všichni hned dozvěděli a někteří na tento úvod vzpomínají dodnes.

Zajímá vás, co se skrývá za schopností vést lidi jako křesťan? Pojďte o tom diskutovat s Otou na seminář do Jihlavy 22. října 2020.

Jak jste se dostal do BOSCH? Studoval jste předtím a co?

Na tuto otázku odpovím trochu obšírněji. Když jsem byl v osmé třídě, tak jsem měl dvě trojky na vysvědčení. Z češtiny a matiky. Moje třídní paní učitelka řekla rodičům, že bych se na střední škole trápil a tak mě dali do učení. Vyučil jsem se v Hodoníně automechanikem. Po učňáku jsem začal pracovat a u toho jsem se přihlásil na nadstavbu, kterou jsem ale po prvním roce vzdal. Táta na mě pak docela zatlačil a tak jsem napodruhé maturitu udělal. Ten úspěch vidím v tom, že už jsem měl tu motivaci. Věděl jsem proč. O něco později jsem pak šel se svými sestrami do hospody, kam přijel i jejich známý z Německa. No a všichni se bavili a smáli a já jediný nevěděl čemu. To mi tak vadilo, že jsem se rozhodl, že se musím naučit nějaký cizí jazyk. No a tak jsem se stal au-pair a vyjel na rok do Německa hlídat dva kluky. Bylo jim 6 a 4. Potřebovali parťáka na vyblbnutí a taky někoho, kdo se o ně postará po škole. Já mezi tím chodil do místní jazykovky a z Německa odjížděl nejen s certifikátem z němčiny, ale také rozhodnut, že se přihlásím na vysokou. Jejich rodiče totiž byli oba velmi vzdělaní lékaři a měli na mě v tomto ohledu velký vliv. Nemohl jsem s nimi totiž přijít na to, proč to neudělat.

Panečku, to je teda historie ..

To je. Vždycky když se bavím s mladými lidmi, tak jim na tom ukazuji, že je třeba nebát se změn a dělat rozhodnutí. A to i ta zdánlivě nepříjemná. Hlavně se nebát.

Jak to pak s Vámi bylo dál?

Během pěti let jsem vystudoval VUT v Brně a díky znalosti němčiny jsem ještě půl roku strávil studiem na univerzitě v Německu. No a pak jsem se přes trainee program a vedoucího skupiny dostal na vedoucího oddělení v jihlavské firmě Bosch, kde jsem zodpovědný za produkt tlakový regulační ventil a pod sebou mám cca sto lidí.

Nebudu předstírat, že vím, oč se jedná. :-) Povězte mi ale, na podzim chystáte pro členy a příznivce KOMPASu seminář s názvem „Může být křesťan dobrý manažer?“.. může, musí a nebo to nejde?

Kdybych měl odpovědět jedním slovem, tak ano – může.

Je nějaká rada, jak na to?

Manažer je člověk, nehledě na to v jakém oboru pracuje, který musí umět vidět a rozvíjet potenciál ve svých podřízených. Pro mě je to třeba to, že když mám nesmírně schopného technika, kterému ale dělá trochu problém každý týden prezentovat svoje výsledky, tak po něm ten reporting nechci tak často. On je spokojenější, svou práci dělá skvěle a vznikne tak pracovní vztah, ve kterém je oběma stranám dobře. Myslím, že je především důležitá otevřená komunikace a také si pořád uvědomovat to, že mé podřízené v pracovním poměru sice vedu, ale rozhodně to neznamená, že jsem nějak lepší člověk než oni. Měli by vždy vědět, že například moje kritika se týká striktně jen jejich práce, ale nikdy jich samých, jako lidí. Proto se snažím vždy v komunikaci o problémech vystupovat bez přehnaných emocí.

Ota i seminář mne zaujal. Chci se zúčastnit.

Tak to vypadá, že se je na podzimním semináři na co těšit! Neodpustím si ještě jednu otázku na závěr. Jak se z role Oty Pacholíka – manažera, přechází do Oty Pacholíka – manžela a táty, když se vrátíte večer z práce domů?

No, nebudu nikomu nic nalhávat. Když celý den rozhodujete, velíte a pak přijdete domů a manželka vám řekne, ať jdete vynést koš nebo že je potřeba jednou za čas připravit jídlo pro celou rodinu .. tak to člověk po celodenním stresu prostě občas bouchne. Snažím se si vždy dát 20 minut čistého času, kdy si „přenastavím“ myšlení. Nicméně moje žena, ta to se mnou už tolikrát musela odtrpět. :-) Ale snažím se v tom měnit a s Boží pomocí to snad nějak jde.

Autor: Alžběta Kalábová

NENECHTE SI UJÍT NOVINKY Z KOMPASU

Zajímavé informace a pozvánky na cluby, semináře, konference či duchovní obnovy.

  • KOMPAS Křesťanský podnikatel, z.s.

  • Holická 47, 779 00 Olomouc

  • info@krestanskypodnikatel.cz

  • Č. Ú.: 115-6824330237/0100