Články

O trpaslících a obrech v podnikání nejen z křesťanského pohledu

Velmi pravidelně se naší firmě v praxi stává, že se setkáváme s mnohými klienty v segmentu SME (malé  a střední firmy), kteří neustále oscilují v určité úrovni obratu po dobu 10ti i 20ti let. A je jednou, zda je to úroveň mezi 30-40mil.Kč za rok či 80-100mil.Kč za rok.

 

Nejde v tomto případě ani tak o čísla jako o fakt, že firma neroste, ale ani nikterak zásadně neklesá, zkrátka a dobře stagnuje v určitém rozmezí. Když jsme si na mnoha projektech u nás v J.I.P. pro firmy tento jev analyzovali, došli jsme k jasnému závěru a přesvědčení, že každá firma roste do „velikosti“ svého šéfa, který stojí nahoře a firmu táhne dopředu. Je jedno, zda tímto lídrem je podnikatel sám či najatý manažer. Rád bych se v tomto článku nejdříve zamyslel nad obsahovou stránkou věci (z hlediska oboru, který dělám), následně alespoň v krátkosti přidal i křesťanskou reflexi k otázkám tipu „je to křesťanské“ či „není to křesťanské“?

Tak tedy z pohledu řízení firem… Pokud má daný člověk v sobě omezení a schopnosti na řízení  firmy s obratem kolem např. 50ti mil.Kč za rok, pak tato firma kterou vede, poroste do této zmíněné velikosti, načež se při již mírném překročení této hranice začnou dít „zvláštní“ věci ve firmě jako je odchod klíčových zaměstnanců, zvyšování zmetkovitosti a reklamací, zvyšující se míra chaosu v denním provozu firmy, ukončení spolupráce či ztráta klíčových zákazníků (nebo postupná ztráta většího množství běžných zákazníků). Velikost firmy se v krátkém období zkonsoliduje na kapacity a možnosti jejího šéfa. Osciluje plus mínus 10-30% kolem svého dlouhodobého průměru.

Jsem přesvědčen, a zkušenost z praxe a našich projektů to dokazuje, že není důvod, aby zdravé firmy v průběhu let nerostly. Nemusí to být 100% nárůsty obratů každý rok, ale 5-7% ročního růstu zdravé firmě sluší a dokáže ho zvládnout. Existují výjimky jako např. hospodářský cyklus, změny v legislativě, situace v oboru či politický nebo globální vývoj ve světě, jež ovlivňují výkonnost firmy. Ale za běžného provozu je reálné dosahovat alespoň mírných nárůstů každý rok. Jako vše, i tento jev má určitě mnoho „háčků“, ale ten nejzásadnější spočívá v tom, je-li schopen šéf svými kapacitami nejen firmu táhnout dopředu, ale je-li šéf schopen také růst firmy „udýchat“ tak, aby nebyl sám hlavní brzdou jejího rozvoje. Tento prostý fakt poznáte vždy na číslech. Pokud firma ve střednědobém neřku-li dlouhodobém horizontu stagnuje či dokonce klesá, daný šéf již dávno narazil na své kapacity a schopnosti vést danou firmu dál.

Není to určitě příjemné a populární, ale pokud taková situace nastala, není na co čekat. Šéf musí být nahrazen. Je-li na této pozici sám majitel, pak je moudré najít si místo sebe výkonného ředitele, který dál posune firmu dopředu. Je-li takovým šéfem najatý profesionální manažer, pak musí být vyměněn za jiného. Určitě existují výjimky, kdy lze danému šéfovi pomoci, aby rostl a tak umožnil pod sebou růst i firmě, nicméně je nezbytné dobře vyhodnotit, zda to všem zúčastněným stranám opravdu stojí za to. Velmi obecně lze říci, že „z trpaslíka obra neuděláte“, ať už jej pošlete na jakékoliv školení či mentoring či koučink. Máte-li tedy problém se stagnací či poklesem obratu a tento stav vám vadí (najde se mnoho případů, kterým takový stav vyhovuje a nerad bych to soudil), pak je lépe se poohlédnout po někom, kdo svými kapacitami „obra“ přesahuje možnosti „trpaslíka“.

Jak takového člověka najít? V praxi mezi základními rozlišovacími prvky určitě vede tento: firmy s obratem např. 50mil.Kč by si měli do svého čela najít někoho, kdo zcela prokazatelně úspěšně řídil firmu/firmy s obraty např. 100mil.Kč a výš. Máte-li firmu s obratem 150mil.Kč, pak je dobré si najít někoho, kdo řídil úspěšně firmu s obratem přes 300mil.Kč. Atd. Není to záruka „všeho“, ale opět poněkud obecně, pokud jste narazili na své maximum, pak jdete-li hledat manažera, dívejte se na to takto: 2x násobek vašeho stávajícího obratu je dobrý základ a předpoklad, že váš nově najatý manažer dokáže potáhnout vaší firmu výrazně výš. Zastávám názor, že každý by měl dělat to, na co stačí a co je to „jeho“. Myslím si, že nejen finančně, ale ani sociálně či psychologicky není dlouhodobě obhajitelné to, aby „trpaslík“ řídil firmu, která svou velikostí již vyžaduje „obra“. A naopak, tam kde může být člověk již „trpaslík“, najde-li si velikostně správně dimenzovanou firmu, může být neskutečně užitečný „obr“.

Vezmu-li to z křesťanského pohledu, nevidím moc blíženecké lásky v situaci, kdy se všichni zúčastnění trápí proto, že nekompetentní šéf se snaží zuby nehty udržet na své pozici. Trápí tím nejen své bližní, ale ve finále především sám sebe… I v Bibli je zmínka o tom, že někdo dostal 5 hřiven, někdo 2 hřivny a jiný zase 1 hřivnu. Nejen církev dostala hřivny, ale každý z nás (ano i manažer či podnikatel). Hřivna je v tomto smyslu zvláštní dar či požehnání, kterým každý z nás má sloužit ostatním bratřím a sestrám. Učitel má sloužit žákům, politik veřejnosti (státu) a podnikatel/manažer svým zákazníkům, zaměstnancům. Nikdo nebude soudit situaci, kdy paní učitelka mateřské školky přirozeně nebude mít ambice vyučovat středoškolské žáky a když se do takové situace dostane, pak ji buď zvládne nebo zjistí, že to není pro ni a vrátí se „ke svému“. To samé platí i pro podnikatele/manažera. Každý by měl růst a být na té úrovni, která je pro něho, ne pro mého „souseda“. Určitě není snadné pojmenovat vlastní „povolání“, ale k tomu jsme dostali svědomí, selský rozum, duchovní průvodce, starší, zkušenější, moudřejší bratry a sestry ve víře, a v posledku především i modlitbu, abychom rozlišili, co je to to „naše“. Myslím si, že ani z křesťanského pohledu není obhajitelné, aby někdo dělal práci, která ho nekonečně-násobně přesahuje. Každý by měl jít tou svou cestou. Bůh má pro každého z nás svůj plán, vlastní povolání – jděme tedy po vlastní cestě a nesuďme, jakou cestu má můj soused, čí je lepší či horší. Věřte, každá cesta má vlastní problémy a nástrahy a ve finále není nikomu co závidět. Na své cestě má každý dost svých problémů a překážek, než aby šel navíc po cestě někoho jiného, protože jej vlastní ambice či závist zmátly a svedly k jinému povolání/k jiné cestě, než je ta jeho. Na závěr mi dovolte jeden verš z Písma, který mě při přípravě tohoto zamyšlení a v souvislosti s tímto tématem velmi oslovil:

Sir 3,19-21.30-31

„Synu, dělej své práce v skromnosti, a budeš milován bohumilými lidmi. Čím jsi větší, tím víc se pokořuj, a před Pánem nalezneš milost. Neboť veliká je moc Pána, je slaven pokornými lidmi.
   Pro ránu domýšlivce není uzdravení, neboť se v něm uchytilo ošklivé býlí. Rozumné srdce chápe poučné výroky, moudrý člověk touží po pozorných posluchačích.“

Bůh vám žehnej,

Jirka

  • KOMPAS Křesťanský podnikatel, z.s.

  • Holická 47, 779 00 Olomouc

  • info@krestanskypodnikatel.cz

  • přihlášení