fbpx

Akce

KOMPAS club

Často stačí málo: pobavit se o svých starostech s někým, kdo s nimi má vlastní zkušenost. Vyslechnutí, pochopení, povzbuzení; to vše má zázračnou moc. Lepší recept na řešení výzev jsme nenalezli. Pokud máte zájem, je tu i pro vás.

Dny v tichu

Dokážete být sami se sebou? Nemyslím dlouho, někdy stačí 24 hodin: bez ničeho a bez nikoho. Co takhle několik dní? Přemýšleli jste někdy, jaký by to na vás mohlo mít vliv?

Konference 7 vrchů v Brně

7 vrchů představuje klíčové oblasti vlivu ve společnosti: rodina, politika, církev, podnikání, umění, vzdělání a média.

Duchovní obnova 2021

 Vranov u Brna, 4. až 7. 11.

Duchovní obnovu povede P. Jan Adamík SJ

Téma: Smíření

Víkend tátů s dětmi

Po loňské dobré zkušenosti i letos pořádáme víkend pro naše děti. Tentokrát jsme si rezevovali místo na Svatém Hostýně v termínu 24. až 28. září 2021.

Povolání podnikatele – pozvanka na konferenci

Povolanie Podnikateľa

Každý človek je obdarovaný nejakými schopnosťami. Boh nás obdaroval rôznymi darmi, aby sme sa navzájom potrebovali. Schopnosť podnikať je dar. Pápež František povedal, že podnikanie je povolanie a to vznešené (noble vocation). Ako by malo vyzerať naše podnikanie, aby sme mohli povedať, že je ušľachtilé/vznešené?

 Najprv potrebujeme uznať, že náš podnikateľský dôvtip je dar od Boha. Potrebujeme žiť v súlade s našimi duchovnými pravdami, zachovať si vernosť voči sebe samému. Potrebujeme rozvíjať v sebe tento dar, budovať seba samého a svoju osobnú premenu použiť pre iných, aby ich posúvala na vyššiu úroveň. Je to pozvanie prijať vodcovskú úlohu, prijať úlohu lídra.

Čo je typické pre podnikateľa? Je to realizmus. Podnikateľ sa učí z reality, svoje zámery vymýšľa na základe toho, čo vidí okolo seba. Keď sa pozrie na realitu, chápe, čo a ako môže urobiť. Učí sa z reality. Vie, že aj on sám je závislý od reality.

Podnikateľ je teda ten, kto je zvedavý, kto je otvorený novým veciam, stále sa učí, inovuje. Inovácia je intuícia, tušenie niečoho, čo je skryté v realite. Podnikateľ má svoj cieľ, musí sa pozerať na realitu s tušením, čo pozitívne pre človek sa za realitou skrýva.

 Podnikateľ musí byť človek, ktorý riskuje, ktorý je ochotný vystaviť sa riziku. A je to niečo, čo prežíva – túto svoju odvahu - stále v živote. Moja odvaha súvisí s tým, že som si vedomý, že moje ľudské ja je dôležitejšie, ako výsledok podnikania. Ja ako človek, moja odvaha, súvisí s tým, čo bolo už predtým. Aj keď príde kríza, tak sa nevzdám, nenechám sa premôcť krízou.

Vytvárať a zhodnocovať vzťahy so spolupracovníkmi patrí k prvej úlohe podnikateľa. Viac ako technické schopnosti, sú dôležité pre podnikateľa práve schopnosti vytvárať vzťahy. A schopnosť vytvárať dobré vzťahy má obrovskú ekonomickú hodnotu.

 Podnik je spoločenstvom ľudí, ktorý žijú v istých vzťahoch a je dôležité myslieť na ich vzťahy, na ich požiadavky, na ich túžby, na ich spokojnosť, nadšenie pri práci. Spokojnosť klientov a spolupracovníkov je cieľ, ktorý dáva zmysel. Ten, kto riadi firmu, má zodpovednosť za to, aby zabezpečil kontinuitu firmy, aby firma dokázala prekonať ťažké a aj dobré časy.

 Podnikanie je vznešeným povolaním, keď slúži spoločnému dobru, keď sa podnikatelia usilujú o zlepšovanie dobier tohto sveta a ich dostupnosť pre všetkých.

Je to vytváranie tovarov, ktoré sú skutočne dobré a skutočne slúžia na napĺňanie potrieb sveta. Organizovanie práce tak, aby zamestnanci rozvíjali svoje dary a talenty. Vytváranie trvalo udržateľného bohatstva a jeho spravodlivé prerozdeľovanie.

Jozef Vančo

Zpět na přehled konference

Vojtěcha Zikešová rozhovor

Vojtěcha Zikešová: Podnikání nás učí modlitbě za druhé a pro druhé

S jakým nešvarem si nejčastěji spojujete podnikání?

První, co mne napadne, je korupce a nepoctivost. Všechny podnikatele to posouvá do špatného světla, jakoby to, co dělají, mělo být negativní. Ale to je podle mě špatně.  Každý má nějaké hřivny a měl by je rozvíjet. Podnikání není pro každého. Jestli k tomu ale někdo má dary a chce to dělat, aby mohl zase šířit dobro, pak by bylo špatně toho nevyužít.

Důležitá je pro vás poctivost. Bez ní má podnikání své vady na kráse, ale nějakou dobu to tak lze dělat. Byla jste někdy v pokušení poctivost vynechat?

Určitě se s takovým pokušením setkávám. Hlavně, když poslouchám zprávy o politice, daních a různých poplatcích. Napadá mě, jestli by to nešlo nějak obejít. Ale pak mi dojde, že je to naším úkolem, být poctivé. Dávat císařovo císaři a Boží Bohu.  Takže se vracím k tomu, co jsme slíbily.

Nehledáte alespoň optimalizace v rámci zákona?

Nehledáme. Máme daňového poradce, věřícího člověka a na začátku jsme se shodli na etických principech, na kterých nám záleží. Nechceme se jednou stydět za to, co děláme.

Takže vaše podnikání je dražší, než u konkurence.

Nejsem tak zkušená, abych vám odpověděla. Když se dívám na politiky, jak někteří nabyli majetku velice rychle, tak to musí svědčit o jejich chytrosti a šikovnosti. Ale jestli ho takovým způsobem nabyli poctivě a s láskou k bližnímu, to si nejsem úplně jistá. My máme jasno, že touto cestou jít nechceme.

Sledujete politiku podrobně?

Mám to spojené s prožitkem z mládí. Na vysoké jsem prožila revoluci poblíž stávkového výboru. Objížděli jsme po nocích vesnice, vylepovali plakáty. Byla jsem i na svatořečení Anežky v Římě a při návratu domů jsem si uvědomila, jak se za lidi, co vedou naši zemi, stydím. Vtáhlo mě to natolik, že dodnes sleduji politiku a kontroluji, kam země směřuje. Kdybych nebyla v klášteře, asi bych se i nějak politicky angažovala.

Jedním z vašich kritérií pro rozlišování, zda Bůh něco od vás chce nebo ne, je životnost takového projektu. Když tomu Bůh žehná, pak to chce. A když to nechce, projekt může i zaniknout. Ale pokud nastane situace, že svou kavárnu budete muset zavřít, bude to právě tím, že Bůh ji už nechce, anebo je potřeba zabojovat?

Pán Bůh by plakal s námi. Ale ne kvůli kavárně. Dává nám milosti a dary, a pokud je sami maříme, pak je z toho smutný. Bůh k ničemu nečinně nepřihlíží a tak ani my nemůžeme. Záleží na tom, jestli ty události přijmeme jako milující Boha. Nastanou-li těžší časy, měli bychom pracovat především na tom, abychom dokázali v srdci vždy odpustit, přijmout ty vnější podmínky a podle nich se zařídit.

Může to bolet, může to být těžké. Ale vítězství máme stejně jisté.

Kavárnu máte otevřenou jen ve všední dny. A zavíráte dokonce na celé letní prázdniny. To je docela výrazné omezení pro hosty.

Už jsme uvažovaly, že zavřeme v pondělí, abychom mohli otevřít v sobotu. Lidé o to moc stojí. Přivedli by k nám své známé, které přes týden dovézt nemohou. Nenašly jsme k tomu zatím sílu. Omezuje nás komunitní život. Musíme ho budovat, prožívat čas společně, chodit na semináře, navštěvovat i jiné sestry. Proto si tak chráníme víkendy. Abychom dovedly obstát ve světě i v apoštolátu.

Co by bylo znamením, že mate otevřít v sobotu a dokonce i v neděli?

Už nám to nabourává penzion, který jsme otevřely vedle kavárny. Nabízíme ubytování se snídaní. Nerozhodly jsme se pro to ale kvůli konkurenci. Chceme tak vytvořit možnost, aby se hosté také měli možnost s námi setkat. Ale sestra, která připravuje snídani, se už s námi nemůže ráno modlit. Stejně tak sestra, která má službu večer v kavárně.

Došly jsme k tomu, že naše modlitba tu ale není jen pro nás. Máme být i pro lidi, kteří za námi přicházejí.  Takže se to snažíme tímto způsobem propojovat. Abychom se nemodlili jen za sebe a pro sebe, ale i pro ty, kdo k nám přichází.

Dokážete si tedy představit, že budete mít otevřeno i v neděli a nebude vám to svědomí vyčítat?

Pokud bychom otevřely z lásky klidem a k Bohu, abychom o něm svědčily, a nebude to ubírat na slávě Boží, pak ano. Neděli chceme zvlášť slavnostně prožívat, udělat si čas na modlitbu. Bude-li to opravdu z lásky a ne proto, že si musíme vydělat anebo se chceme někomu zavděčit, tak to porušení přikázání nebude.

Takové rozhodování není nikdy lehké. Naštěstí na to nejsem sama. Máme pro rozlišování komunitu. Vidíme to z různých stran, což vyvolává bouřlivou diskusi. Nakonec ale díky tomu vždy dospějeme k tomu, co si náš Pán přeje.

Za rozhovor děkuje Marek Chvátal.

Zpět na přehled konference

Sestra Vojtěcha Zikešová iniciovala před osmi lety vznik klášterní kavárny Õde v Olomouci. Sestry Neposkvrněného početí Panny Marie začaly podnikat ze dvou důvodů: aby se uživily prací svých rukou a protože to rozpoznaly jako Boží vůli.

Je to zvláštní, že se do podnikání pustí i františkánky. Proto má jejich činnost svá specifika. Sestry totiž musely najít rovnováhu mezi provozem kavárny a poctivým duchovním životem. V kavárně tedy najdete klášterní kapli, kterou sestry pravidelně používají a zvou do ní i své hosty. Řeholnice se ale musí vyrovnat s tím, že nebudou mít vždy klid pro modlitbu a podnikání si je někdy vyžádá zcela.

Josef Nuzík rozhovor

Mons. Josef Nuzík: Najít správný vztah k majetku je pro člověka i církev umění

Téma církevních restitucí se opakovaně vrací do veřejné diskuse. Jste stále ochotný na to reagovat?

V začátcích jsem měl představu, že bude stačit podat výzvy, vrátí nám majetky, uspořádáme je a bude to hotové. Tehdejší ekonom mne však varoval, že starost s majetky nikdy neskončí. A musím po těch šesti letech, kdy se restitučnímu procesu věnuji, uznat, že měl pravdu.

Jsem rád, že se nám daří dělat důležité kroky. Profesionalizujeme naše firmy a spravování majetků. Je to ale dlouhá cesta. Pořád jsme na začátku.

Mnohé na restitucích mrzí, že jejich vinou není církev chudá. Nemají pravdu?

My nejsme bohatí. Církevní majetky neslouží k našemu zajištění. Takové argumenty slyším především od těch, kdo s církví nežijí. Pamatují si úryvky z evangelia. Ví, že byl Ježíš chudý a takovou chtěl i církev. Církev ale nehromadí bohatství, aby si ho užila. Potřebuje základnu pro svou činnost. Prostředky, které nyní máme, musí v budoucnu generovat další, abychom mohli odměnit ty, kdo v církvi pracují a tvoří. A také na podporu projektů, které by bez našeho vkladu nemohly obstát.

Může Vám do rozhodování o majetcích mluvit i Duch svatý?

Jednoznačně tomu tak je. Duch svatý nás už překvapil mnohokrát. Opouští nás lidé, kteří nám pomáhali, protože jejich místo je jinde a současně k nám přichází noví s novými myšlenkami. Musíme přehodnocovat věci, které jsme dříve považovali za podstatné. Spoléhali jsme se na naše lesy a jejich současné vymírání nám dává velký otazník, co bude dál. Takže ani velikost majetku neznamená, že máme vyřešené všechny problémy.

Vidíte majetky především jako problém, nebo jako něco osvobozujícího?

Najít správný vztah k majetku je pro člověka i církev umění. Nezvládneme to bez vztahu k Bohu a bez spolupráce s Duchem svatým. Abychom nepřistupovali k majetku se strachem či se jím nechali ovládnout. Vyžaduje to ale čas a věřím, že se učíme i díky zkušenosti těch, kteří majetek dlouhodobě spravovali a neotročili mu. Duch svatý nám pak pomáhá rozlišit cíle, které máme dopředu stanoveny. Myslím hlásání evangelia a služba lidem.

Jak jste tedy daleko ve zralosti vztahu k majetku?

Tohle nedokážu posoudit. I v tom vidím dlouhodobý proces. Učíme se, že ani podnikání církve není ušetřeno ztrát. Že můžeme generovat zisk, stejně jako můžeme prodělat. Na začátku jsem byl naivní. Představoval jsem si, že to budeme spravovat a díky Božímu požehnání půjdeme dopředu. Zkušenost s kůrovcem ale ukazuje, že realita je mnohem tvrdší. Musíme hledat Boží pomoc a stejně také lidské síly a zkušenosti.

Církevní restituce jsou také oblíbeným politickým tématem. Myslíte, že to jednou ustane?

I podle zkušeností ze zahraničí je zřejmé, že církev je stále považována za konkurenci pro veřejnou správu státu a velké firmy. Rivalita tu bude stále. I navzdory poslání církve, které je oproti ostatním jiné. Osvědčilo se mi nebát se stále dokola lidem vysvětlovat, k čemu vlastně majetky máme a jaké nám to otvírá obzory. A když to doložíme skutky dobrého hospodáře, který se také rád rozdělí, pak to v budoucnosti pochopí i naši současní kritici.

Kolik to může vzít času?

Mnoho let. Deset nebo dvacet?

Takže vše připravujete spíše pro svého nástupce?

Ano, takhle to v církvi funguje. Předáváme jeden druhému štafetu. V této souvislosti mě restituce také potěšily. Hledali jsme hodně v archivech a vedle určování, komu který pozemek v minulosti patřil, jsme mohli také číst, jak s těmito majetky naši předchůdci zacházeli. Měli to dobře a moudře vymyšlené. Máme se kým nechat inspirovat.

Za rozhovor děkuje Marek Chvátal.

Zpět na přehled konference

NENECHTE SI UJÍT NOVINKY Z KOMPASU

Zajímavé informace a pozvánky na cluby, semináře, konference či duchovní obnovy.