V místnosti zbyli poslední čtyři muži. „Tak nasedáme chlapi a jedem,“ řekl nejstarší z nich a nenápadně popoháněl své kolegy směrem k autu, které i s logem firmy Navláčil parkovalo naproti Brněnskému biskupství na Petrově. Do Zlína to sice z Brna neměli daleko, ale většina z nich vstávala kolem půl páté ranní, aby se ještě před seminářem Cesta k charakteru, stihli zastavit v kancelářích a vyřídit věci, jež na ně ten den čekaly.
„Poprvé jsem zažil, co je to ne homeoffice, ale caroffice,“ vysvětluje pobaveně Josef Němeček, jeden z nich, jak si ráno do auta instaloval krabici od bot, aby na ni mohl postavit notebook a cestou na seminář sdružení KOMPAS Křesťanský podnikatel v Brně, pracovat. “Víte, trhl jsem se z práce v ne zrovna lehkém období, máme toho teď opravdu hodně a dost toho budu muset dohánět, ale tento seminář je pro mě osobně tak důležitý, že jsem věděl, že sem prostě musím jet,“ objasňuje svou motivaci.
Co přimělo 14 moravských podnikatelů, manažerů, živnostníků a obchodníků aby stejně jako pan Němeček obětovali drahocenný čas a vydali se na cestu do Brna, na Cestu k charakteru? Rozhodně to nebyla vidina chvil, ve kterých budou naslouchat moralistickým slovům o charakteru z úst dobrých křesťanských přednášejících. Tak totiž semináře sdružení KOMPAS nevypadají.
Chcete na tento seminář taky? Poslední termín najdete ZDE. Seminář nabízíme zdarma.
Kdo chtěl, mohl do Brna ve středu 3. června přijet již v 7:30 a účastnit se ranní mše svaté v katedrále sv. Petra a Pavla. Našli se i takoví odvážlivci. Třeba manželé Kurucovi, majitelé očních optik Effatha, kteří dorazili ze Strážnice. Sympatický pár se po osmé hodině vypravil do farního sálu v budově biskupství, kde je za několik málo chvil potkal Marek Chvátal, projektový manažer KOMPASu. „Dobré ráno! Za chvíli dorazí i ostatní, katedrálu nám právě zamkli a tak se společně pomodlíme tady,“ vítají se.
A skutečně, za pár minut se do světlé místnosti, již vévodí flipchart připravený k přednášce, začnou scházet další účastníci. „Vás chlapů, je tu jak apoštolů, to je ale náhodaJ,“ poznamená bystře jedna ze dvou účastnic, zastupující křehčí pohlaví, když se sál zaplní. Někteří usedají a zdraví se s ostatními, jiní zase iniciativně vytahují notebooky a tablety, aby ještě před oficiálním programem, který začne v 9:00, vyřídili neodkladné záležitosti.
„Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého,“ začíná znamením kříže Marek Chvátal modlitbu, ke které se spontánně přidávají všichni v sále. „Pane Bože, děkujeme Ti, že jsme se tu dnes mohli setkat, děkujeme Ti za vztahy, které můžeme budovat a prosíme Tě, aby ses nás skrze vše, co dnes uslyšíme, dotýkal Ty sám,“ zní díky a prosby, jež v následující půl hodině doprovází i rozjímavé ticho.
Přesně na devátou dorazí do sálu Jiří Jemelka, předseda KOMPASu a vedoucí dnešního semináře. S každým z přítomných si podá ruku a přátelsky se zdraví. Však se také z většinou účastníků nevidí poprvé. „Já byl na jednom semináři v Ostravě. Je to tak tři měsíce a za tu dobu jsem už potřeboval načerpat další energii a povzbuzení od lidí, co jsou taky křesťané a zároveň mají podnikatelskou zkušenost,“ vysvětluje Filip Němeček a dodává: „Tady je fakt skvělé, že to není jen nějaký seberozvojový seminář, ale že se člověk vážně dotkne zásadních věcí jako křesťan.“
„Nemyslete si, že dnes vedu tento seminář, protože jsem člověk, co nemá hříchy a svůj charakter má bez vady. Tak to není a můj zpovědník by vám o tom mohl povídat, kdyby nebyl vázán zpovědním tajemstvím J ,“ říká na úvod Jiří Jemelka a jde rovnou na hlubinu jako v dalších 5 hodinách ještě mnohokrát: “Jsem tu prostě proto, že když jsem se Pána Boha ptal, co po mně, krom mého rodinného a podnikatelského života chce, věděl jsem, že tu mám být pro ostatní věřící podnikatele. Setkáváme se totiž všichni s podobnými morálními dilematy, kterých je business plný. A jako lidé, co chtějí být věrní tomu, co nás učí Pán Ježíš v evangeliu, prostě nesmíme přijít o to, co dělá sůl solí.“
Úvodní otázka Jiřího Jemelky míří ke všem v sále. Co je to charakter? Jak poznáme charakterního člověka? A rodí se každý z nás s nějakým pevně daným charakterem? Jako refrén se po celou dobu semináře Jiří Jemelka vrací k tomu, že se na věc charakteru nesmíme dívat sudičským pohledem člověka, který moralizuje. Jde podle něj spíš o to, obrátit se sám k sobě, být věrný nejen ve svém podnikání, ale především v naplňování svých každodenních povinností v manželství a rodičovství a v těchto umět obstát na prvním místě.
„To je pro mě na seminářích KOMPASu vůbec to nejpřínosnější,“ přiznává jeden z přítomných, Daniel Mach. „Pokaždé tu znova zaslechnout, že to opravdu nejdůležitější nedělám ve své práci, že to nejdůležitější dělám doma. Totiž to, jaký jsem manžel a táta. Občas když jdou děti spát a sedíme s manželkou večer spolu sami, tak na mě hned pozná, že jsem myšlenkami někde v práci. A tady slýchám, že je to úplně normální, ale že je třeba na tom pracovat, protože v prvé řadě jsem před Bohem zodpovědný za svou rodinu a ne za firmu, ve které pracuji.“
K tématu rodiny a vztahů se ještě několikrát Jiří Jemelka vrací. Třeba když připomíná, že jsou to právě matky, které z 90% budují charakter dítěte. A že se s pevným charakterem nikdo nerodí, ale musí se pracně a poctivě budovat. „Víte, když za mnou přiběhne můj syn, že se mu něco nepovedlo, tak není cesta ho v tom vykoupat. Prostě ho pomyslně zvednout znova na nohy a říct .. tak a teď to zkus znova a lépe. A klidně to tak udělat tisíckrát. Mravenčími krůčky se tak dostáváme dopředu. Věřím, že to tak s námi dělá i Bůh,“ říká Jemelka.
Poslední termín semináře před dovolenou: 1. července 2020, Praha. Klikněte pro získání rezervace.
S otázkami charakteru se pojí i rozhodování. Důležité je si pravidelně klást otázky, k čemu mě vyzývají konkrétní okolnosti života a co po mně právě v nich chce Bůh. A pak podle poznané pravdy jednat a být věrný i v maličkostech. „Charakter člověka se pozná v časech zkoušek a pokušení, ve chvílích, kdy má dodržet závazek a to i za cenu, že to pro něj osobně bude diskomfortní. A k tomu se nedostaneme jinak než milimetrovými krůčky, které jsme před tím poctivě prošlapali.“ Účastníci souhlasně přikyvují, sem tam je ze sálu slyšet povzdech a mnozí si poctivě zapisují pronášené myšlenky. Někteří se zapojují i s vlastními zkušenostmi. „Někdy je to prostě velmi těžké, člověk se snaží dělat, co může, ale pokušení jsou silná a člověk slabý. Myslím, že je pak důležité umět s pokorou přiznat, že to člověk nezvládl, že všichni chybujeme a že právě proto přišel Pán Ježíš,“ přiznává jeden z podnikatelů.
V poslední části semináře, jež byl přerušen pauzou na kávu a následně obědem, se Jiří Jemelka zeptal účastníků: „Víte, že podnikatelé mají specifická pokušení v duchovním životě?“ A uvedl příklad několika oblastí, na které si člověk musí dát pozor. Jednou z nich je přístup – co z toho budu mít Ježíši? – který v duchovním životě nelze aplikovat. „Bylo by krokem vedle hlásat tzv. evangelium prosperity, že čím víc toho udělám pro Pána Boha a budu Mu blíž, tím víc mi bude žehnat – materiálně, zdravotně i vztahově. Tak to totiž s Pánem Bohem nefunguje. Proč by pak Ježíš, Boží Syn, zakoušel útrapy v Getsemanské zahradě, kdy potil krev? To, co se v mnoha případech jeví jako Boží požehnání, tedy hojnost všeho dobrého, nemusí vypovídat vůbec nic o duchovním stavu člověka. Velmi dobře se mohou mít i lidé bezbožní a naopak ty zbožné může Pán vést cestou pokory i přes nezdary. Co my totiž víme o Boží prozřetelnosti a o tom, jaký význam mají jednotlivé i ty těžké události v životě člověka? Třeba se na věčnosti dozvíme, že to byly chvíle, kdy nám byl Bůh nejblíž a kdy jsme se naučili jít opravdu na kolena před Něj.“
Jako velkou pomoc proti tomuto nebezpečí nabídl Jemelka několik principů, které podnikateli mohou dát zdravý pohled na svět. Je třeba dbát na to, aby naše srdce bylo svobodné vůči majetku, abychom neveleli ve vztazích se svými nejbližšími a abychom čas od času udělali něco úplně nezištně. Vzít třeba rýč a pomoct panu faráři na zahradě nebo se zeptat, jestli nepotřebuje ve farnosti pomoct s ministranty. A také pamatovat na čínské přísloví, že „za 90 dní bude všechno úplně jinak“, jak naše pády, tak naše úspěchy
Autor: Alžběta Kalábová
