Pro úspěšné podnikání potřebuje člověk kromě jiného i zdraví tělesné, duševní i duchovní a můžeme myslet i na zdraví podniku či společnosti. Jak ovlivňuje naše zdraví duchovní život? Můžeme udělat něco pro naše zdraví i duchovní život?
V Písmu čteme: Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svůj rozum nespoléhej. Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky. Buď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať. To dá tvému tělu zdraví a svěžest tvým kostem. (Př. 3, 5-8) Nebo: Bázeň před Hospodinem prodlužuje život, avšak zkrácena budou léta zločinců. (Př. 3, 10)
Odkud křesťané čerpají? Zkušenosti světců ukazují na soulad s Bohem. Například sv. Vincenc z Pauly, patron Charity a zakladatel vincetinů říká: Kdo jde po cestě Boží vůle, toho Bůh podpírá a uvidíte, že zítra, pozítří, po celý týden, po celý rok a nakonec po celý život bude v neustálém pokoji a míru. Bůh dává zvláštní požehnání všemu, co podniká.
On spolu se sv. Luisou de Marillac založil Dcery Božské lásky, kterým se říká vincentky. Její zkušenost říká: Plníme-li vůli Boží, získáme tím tělesné zdraví. Pokoj a klid duše, stejně jako úplná odevzdanost do Boží Prozřetelnosti a láska k nejsvětější vůli – což je jeden z nejpotřebnějších úkolů duchovního života, které znám, aby člověk dospěl k dokonalosti – budou prospěšné i tělesnému zdraví.
Podobné svědectví vydává sv. Pavel od Kříže: Pokud se týká jakéhokoliv utrpení z vyprahlosti, smutku, opuštěnosti, pokušení, nebo něčeho jiného, nejkratší cesta, jak se z toho dostat, je opravdová, pokojná odevzdanost do vůle Boží… Dám vám lék jako prostředek, který všechno léčí. Je to úplná odevzdanost do vůle Boží, když přijmete každou událost bezprostředně z jeho rukou.
Jak hledat vůli Boží?
Křesťan s jistotou ví, že Boží vůle, kterou musí plnit, je milovat. Jak ovšem milovat v různých okolnostech života, to musí objevit. Aby mohl bezpečně poznávat Boží vůli v jednotlivých situacích, je třeba:
- Odmítat ducha světa. Nepřizpůsobujte se tomuto světu, ale změňte se, obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé. (Řím 12,2)
- Naslouchat hlasu Ducha ve svém nitru okamžik za okamžikem. Žijte duchovně a nepropadnete žádostem těla. (Gal 5,16)
- Růst v postoji lásky. A za to se modlím: Ať stále víc a více roste vaše láska a s ní i poznání a všestranný úsudek, abyste dovedli volit to lepší.(Flp 1,9-10a)
- Modlit se, protože poznání Boží vůle je dar: …nepřestáváme se za vás modlit a prosit Boha, abyste dobře poznali jeho vůli… (Kol 1,9)
- Daniel dostane poznání ve zjevení po třech týdnech postu. Od prvního dne, kdy ses rozhodl mít pochopení a pokořit před Bohem, byla tvá prosba vyslyšena a já jsem přišel kvůli tvým prosbám. (Dan 10,12)
Sv. Jan od Kříže varuje před touhou po mimořádných snech a věšteckých sděleních o vůli Boží, což bývá provázeno hlasy a viděním… Takový způsob poznávání vůle Boží měl svoje oprávnění ve Starém zákoně, který byl ještě nedokonalý, ale dnes není namístě… Protože zákon evangelia byl již vyhlášen…, není již důvod, abychom hledali u Boha odpověď tímto způsobem, ani pro to, aby mluvil a odpovídal jako tenkrát, protože tím, že nám dal svého Syna, nám řekl všechno… Když nám dal svého Syna, který je jeho Slovo, a On nemá jiné, řekl nám všechno jednou pro vždy v tomto jediném Slově a nemá už, co by říkal… protože to, co kdysi mluvil po částech k prorokům, řekl už v celku, když nám dal Všechno, čím je jeho Syn. Proto, kdo by se dnes chtěl tázat Boha, nebo si přál nějaké vidění nebo zjevení, nejen by jednal pošetile, ale urážel by Boha, protože by neupíral oči úplně na Krista a vyžadoval by něco jiného nebo nějakou novotu. (KKC 65)
Kdo hledá vůli Boží, nevybírá si podle příjemnosti, takže, jak říká sv. Augustin: Když se stane opak toho, oč prosíme, musíme to trpělivě snášet a děkovat Bohu v každé situaci a nemít ani nejmenší pochybnost, že bylo pro nás lepší to, co chtěl Bůh. Jinde říká: Vůle Boží je, abys byl někdy zdravý a někdy nemocný. Je-li to vůle Boží sladká, když jsi zdravý, a hořká, když jsi nemocný, nemáš poctivé srdce. Proč? Protože odmítáš sjednotit vůli svou s vůlí Boží, ale chceš podřídit vůli Boží vůli své.
Co když chybí jistota správného poznání vůle Boží?
Americký protestant D. Bashan v článku o poznání vůle Boží píše: Boží vedení přichází, když se ve vůli Boží pohybujeme, ne když sedíme v pochybnostech. Je jako kormidlo, které funguje pouze tehdy, když se loď pohybuje. Zvláštní vedení, které od Boha čekáme, nemůže nikdy přijít, pokud se nenaučíme Bohu natolik důvěřovat, abychom začali ve víře chodit. Máme chodit ve víře, nikoliv v jistotě.
Chiara Lubichová sděluje zkušenost prvních družek: Když jsme nevěděly, co je vůle Boží, chovaly jsme se tak, jak se nám zdálo nejlepší, a prosily jsme Boha, aby nás vrátil na správnou cestu, kdybychom se snad ve své volbě mýlily.
Při hledání vůle Boží je třeba znát svou povahu
Svatý František Saleský rozlišuje Boží vůli jasně vyjádřenou a Boží vůli vyplývající z okolností. Je třeba, aby si člověk všiml, k čemu má sklon. Povaha milující pořádek a řád dává v případě kolize přednost Boží vůli vyplývající z plnění jasně vyjádřených povinností. Povaha více dobrodružná upřednostní to, co vyplývá z okolností. V případě, kdy se těžko rozhodujeme, protože se nám zdá obojí stejně důležité, je dobře se rozhodnout proti svému sklonu, či pro to, co se zdá těžší. Naše sjednocení s vůlí Boží vyplývající z okolností se projeví tím, že přijímáme, co Bůh dopustí, se svatou odpoutaností.
Chiara Lubichová sděluje zkušenost svého mladého společenství: Snažili jsme se plnit vůli Boží jasně vyjádřenou, ale s pružností, jako ten, kdo umí změnit směr, jakmile Bůh ukáže, že chce něco jiného.
Kdy plnit vůli Boží?
Jediná možnost plnit vůli Boží je v přítomnosti. Sv. Kateřina Sienská říkala: To, co nás trápilo a již minulo, již nemáme, protože čas již uběhl. To, co nás bude trápit v budoucnosti, nemáme, a nejsme jisti, že ještě budeme mít čas.
Mistrem v prožívání přítomnosti je svatá Terezie z Lisieux: Využívejme svého jediného okamžiku utrpení, dívejme se jen na okamžik, který uteče. Okamžik je poklad. Můj život je jak okamžik, hodina, která pomine, je okamžik, který mi brzo uteče a odejde. Ty to víš, můj Bože, že k tomu, abych tě na této zemi milovala, nemám nic jiného, než dnešek! Nemáš, než utrpení přítomného okamžiku. Když myslíme na minulost, nebo na budoucnost, ztrácíme odvahu a jsme malomyslní.
Svatý papež Jan XXIII. žil podle pravidla: Musím dělat každou věc, konat každou modlitbu, řídit se tímto pravidlem, jako bych neměl nic jiného na práci, jako by mě Pán postavil na tento svět jen proto, abych dobře udělal tento skutek a jako by na jeho výsledku záviselo moje posvěcení, a nemyslet na to, co bude potom, nebo co bylo předtím.
Jak plnit vůli Boží?
Podle svaté Kateřiny Sienské: Naši vůli je třeba zabít, a to ne napůl, ale úplně.
Svatý Pavel od Kříže: Když cítíme, že se v nás rodí nějaké přání udělat něco, co právě není v naší moci, je ho třeba hned nechat zemřít v nejsvětější vůli Boží. Nějakému manželovi píše: Pěstujte svá přání tak, že je převedete na jedno jediné. Na přání konat ve všem nejsvětější vůli Boží. Takže nezanedbáte ani v nejmenším povinnosti svého stavu, protože je to vůle Boží, abyste byl dokonalý ve stavu svého manželství.
Svatý papež Jan Pavel II. tvrdí, že je třeba vzdát se vůli Boží. Americkým kněžím říkal: Když se vzdáme vůli Boží, musíme to udělat s naprostou důvěrou a bez výhrad. Vůli Boží se musíme vzdát úplně: musí to být jasné ANO, které řekneme jednou provždy podle vzporu onoho ANO, které řekl sám Ježíš. Jak praví svatý Pavel: Když k vám mluvíme, neznamená to zároveň ano i ne. Vždyť přece Boží Syn Ježíš Kristus nebyl zároveň ano i ne, ale u něho je pouze ano. (srov. Kor 1,18-19)
Jan Graubner