Milí přátelé, dnes něco z jedné korespondence...
„…určitě se ztotožňuji s klasickým pojetím rodiny. Homosexuály obecně moc rád nemám, ale individuálně některým docela rozumím. Asi je nelze zatracovat, ale dnes se z toho občas stává téměř přednost... doufám, že to jednou nebude povinné. Mám teorii, že těch dříve tříprocentních se dnes rodí nějak více proto, aby se lidstvo tolik nepřemnožovalo a lidé si nemuseli své místo na slunci vybojovat ve válkách, takže je to vlastně Boží záměr - taková slepá kolej.“ V úctě Antonín
Milý Antoníne!
Lidstvo a pohled humanitních věd na ně, je akademická otázka.
Kristus však přišel, aby nám dal vizi: skrze člověka se v lidstvu jako "mase" osob a jejich zájmů vyznat.
Bible nás především zpravuje o tom, že Bůh svým jediným a zároveň šestinásobným Slovem stvořil přírodu. Do ní pak postavil člověka jako sobě podobného. A to jsou první dvě »existenciální«, neochvějné (axiomatické) pravdy:
1. Příroda nemá velké »P«, není Matkou přírodou, ale dílem Stvořitele. Toto dílo má však smysl jen v člověku, je celé, se vším všudy určeno pro člověka. Protože je od Boha, má v sobě příroda cosi božského, totiž Moudrost svého autora. A jak snad již dnes většina přírodovědců vidí, ta nás přesahuje.
2. Člověk není ani hříčkou osudu či samozřejmým produktem evoluce, ale je přímo chtěný Bohem. Bible nás zpravuje, že již ale ne jen Bohem Stvořitelem, ale Bohem Otcem. A když osoba "chce život", tak toto chtění je láska. Člověk tedy vychází z Boha Otce všemohoucího, takže také z velké Lásky.
A tak jako je v přírodě tajemství - božská Moudrost, v člověku je skryto tajemství, jež se jmenuje láska. Člověk je stvořen s "tenzí", s náklonem k druhému, je učiněn jako muž a žena. Jak vědí všichni manželé, tím máme o zábavu postaráno - ale právě ne jen biologicky. To by šlo jen o rozmnožování. Člověk však je poslán do života, "kvantifikovat" život nad-biologický, tedy rozmnožovat život lásky, lásku samu.
Bůh tedy nestvořil abstraktní lidstvo, ale člověka, aby dorostl do schopnosti tvořit Boží lid, společnost, která:
1. se nechá onou Moudrostí v přírodě VÉST, ne tuto Moudrost odmítat
2. přijímá Lásku z níž každý její člen (a každý tvor přírody) vzešel; tedy společnost přijímající Krista.
Tvá zkušenost a pocit patří do těchto existenciálních pravd, nebo řečeno teologicky, dogmat. Individuálně je třeba homosexuálovi rozumět, brát ho jako bližního. Ale to neznamená, nechat ho obracet se proti smyslu života, proti božské Moudrosti. Kristus přišel hendikepy léčit, dávat sílu je nést či překonávat, ne v nich zůstávat či je dokonce šířit. Ne tedy člověk homosexuál je problém, ale pansexualismus a egalitářství, či vyzdvihování menšin do pozice vzorů pro společnost.
Jak si Bůh představuje "nepřemnožování", to je pro nás dost záhada... Zvláště když dosud se to dělo jen skrze války a pohromy. Církev ale od počátku ví, že "regulace" populace má být - ale skrze sebeovládání, střídmost a skromnost jednotlivců i států.
Křesťanství určitě vede k uvažování nad porodností a k moudrému přístupu k rodičovství u každého páru. Vidíš ale, jaký je stav dnes: Evropané vymírají; papež mluví o "stařence Evropě", populace zde stárne a nedostatek pracovníků není jen ve zdravotnickém personálu... A tato vymírající Evropa křičí: hrozí přelidnění!
Ano přelidnění je, ale v nekřesťanském světě - a křesťané nemají "vybíjet" sami sebe a ještě se snažit propagovat stárnutí populace po celé planetě. Opravdu máme přivádět sebe a všechny k poznávání pravdy o člověku, poznávání Stvořitelova plánu, vědomí, že pro nebeského Otce není žádný člověk zbytečný a ani navíc.
Jistě víš, že např. Tomáš Baťa měl vizi, učinit republiku pro 40 milionů lidí. Jistě, sahala tenkrát od Chebu po Mukačevo, ale nepřemýšlel o snížení počtu dětí, ani studentů, ani dělníků, natož lékařů, zdrav. sester, inženýrů, či umělců... Baťa byl jeden z "normálních" vizionářů a věděl, že modrá Planeta je daleko větší a schopnější uživit své obyvatele - ti ale musí být tvořivý lidé, ne konzumující "masa".
Vše dobré, Josef Č
