Duchovní slovo P. Josefa Čunka SJ:
Vážení přátelé!
Zdravím vás s otázkou: „Čím sytit křesťanské podnikatele?“ A napadlo mne, že nejlépe křesťanskou stravou, konkrétně „podnikáním“ v církvi.
Nemuselo by totiž vypadat jen takto: V náboženství se děti dozvídají, že je lepší dávat než dostávat. „Náš táta to také říkává,“ přisvědčuje Karlík. „A čím je tvůj tatínek?“ „Boxerem!“
Životopisy světců se mnohým zdají odtržené od života. A s tou „výnosností“ z dávání si mnozí nevědí rady. Stačí však pozorněji sledovat dění okolo světců, zvláště zakladatelů klášterů, a uvidíme nemalou podnikatelskou činnost – prozářenou udivujícím světlem.
Jedním z mých blízkých světců „podnikatelů“ je sv. Norbert (1080-1134). Narodil se na hradě v Xanten, což je městečko severně od Kolína nad Rýnem. Jeho otec, hrabě Heribert, byl guvernérem města. Až v 35 letech dochází u mladého šlechtice k hluboké konverzi. Její výsledky můžeme u nás vidět např. v Olomouci – Hradisko nebo Svatý Kopeček jsou dílo jeho společníků, stejně jako v Praze klášter Strahov.
Zážitek s Kristem je tak silný, že mu Norbert, hraběcí syn, nejen dává, ale skutečně věnuje vše. Ze služebnictva si ponechává jen dva věrné, kteří se nového, náročného života svého pána nezalekli. Postupně se kolem něj utváří skupina mladých mužů. Norbert nachází bažinaté údolí v dnešní Francii a zde se usazuje, aby vybudoval podnik oplývající všemi profesemi. S tím jak se skupina zprvu dvanácti lidí rozrůstala, vznikala potřeba nejen prostoru, ale i soběstačnosti. Životopis říká: „Začali obdělávat pozemek potřebný pro obilí, vinnou révu, ovocný sad a zeleninovou zahradu – šlo však o údolí bažin, které bylo třeba vysušit a lesů (plných vlků), které bylo třeba prosvětlit."
Není těžké sledovat stopy Norbertových synů při zúrodňovací práci v okolí měst Laonu a Soissons a řekou Aisne. Vytvářejí meliorační síť, regulují vodní tok v Soupir, jinde zavlažují pozemky udržovanými rýhami. Do roku 1150 získali mnoho vinic a sami další zakládali – celá polovina listin do 14. století (asi 500 akt) se týká tohoto oboru. Nejdynamičtěji se však premonstráti věnují hydraulice: 15% listináře se zabývá mlýny. Během padesáti let jich měli v dříve bažinaté oblasti třicet! Již v roce 1122 se rozhodli postavit velký kostel. Je to doba začátku nového stylu, gotiky.
Norbert sám stále cestoval. Pořádal, řekli bychom, „sociologické“ přednášky (kázal) a všude získával společníky. Všechny je pak bez ohledu na původ a postavení posílal manuálně pracovat. Byli to muži ze všech vrstev: kněží, rytíři, obrácení žoldnéři, řemeslníci i rolníci. Síla, která vytvořila tak prosperitní týmy desítek a pak tisíců lidí, je jednoduchá: modli se a pracuj (lidově řečeno – „dvakrát měř, jednou řež“).
Při takové organizaci nechybí podivuhodnosti: Jeden z bratří je s ovcemi na pastvě. Celý den kolem nich obchází vlk, aniž by je ohrozil. Večer pastýř odvádí stádo a hle, z druhé strany mu je vlk pomáhá zahnat do ohrady. Když pastýř zavřel bránu za ovcemi a před vlkem, ten po chvíli jemně tlapou ťuká a dožaduje se odměny. Norbert uslyšel drápání a řešil, o co jde. Bratři mluvili o dotěrném vlku, ale pastýř, pro neodbytnost vlka vše povyprávěl a Norbert rozhodl: „Dejte mu žrádlo; každý si zaslouží odměnu za práci.“
Křesťanské „dávání“ nejsou milodary pro utišování svědomí. Křesťanské podnikání není honba za ziskem, ale zvyšování kultury, ducha života.
Norbert má svátek 6.6. Příště tedy budeme pokračovat. Je dobré poznat „podnikání“ z něhož vyrostly skutečné základy Evropy, naší civilizace a nezměrné bohatství kultury.
