Kam nás vedou „naši“ lídři?
Tak nám zase končí další rok. Pro mnohé z nás nastává doba zúčtování osobního, firemního a koneckonců i toho účetního. Je to doba bilancování a přemýšlení co a jak dál… v roce novém. Konec konců kdy už jindy se zastavit a popřemýšlet o tom, kam v životě směřujeme, jak jsme spokojeni s tím, co máme za sebou, co prožíváme, čemu věnujeme energii, jací jsme jako lidé, osobnosti… Pokud nemáte zrovna jinak nastavený fiskální rok, pomalu se zavírají také brány firemního účetnictví a je zřejmé, jak jste na tom v podniku skutečně. Když říkám skutečně, myslím tím skutečně, nikoli po tzv. daňových optimalizacích.
Dobrý firemní stratég má samozřejmě jasno již mnohem dříve o své firemní strategii; nejen na nejbližší rok, ale na několik let dopředu – a postupně formou plovoucích strategií a plánů rozvíjí své směřování a vize. Horší to může být na osobní rovině. Z mých vlastních zkušeností s byznysmeny se totiž nemůžu zbavit dojmu, že nemají vždy tak úplně jasno o svém osobním směřování. Rozpadlá manželství, příliš jednostranně zaměřený život, zploštělé životní hodnoty, osobní prázdnota. Kolik z byznysmenů může říct, že je nejen vrcholným představitelem firmy, ale také osobní inspirací a příkladem pro své zaměstnance. Zeptejte se průměrného zaměstnance a on vám řekne – chtěl bych být bohatý jako on, ale život jako on bych rozhodně mít nechtěl. Myslím si, že mnoho z nás, a vnímám, že nás je každým dnem i rokem stále více, začíná objevovat ono bohatství plynoucí z rovnováhy v životě. Z rovnováhy, která spočívá v tom, že člověk se snaží něčeho dosáhnout nejen na poli podnikatelském, ale že se zároveň snaží mít úspěch v podnikání sladěný s osobními hodnotami, s životem v kruhu nejbližších, s koníčky, které pomáhají člověku regenerovat atd. O tomto faktu svědčí ve finále i knihy, které s velkým úspěchem přijala také byznys sféra – ať už se jedná o klasiky typu „Jak získávat přátele a působit na lidi“ či „7 návyků skutečně efektivních lidí“ nebo z novějších „Vědomý business“ apod.
Jsem-li bytostně přesvědčený o nějakém principu (či chcete-li návodu „jak na to“) v byznysu, pak je to princip leadershipu. Dobří lídři jsou logicky vzato dobrými lídry principiálně proto, že ví, kam jít a vedou tam své „ovečky“. A to mě přivádí k jádru věci, že bych nám všem moc přál do toho nového roku co nejvíce dobrých lídrů. Neboť, zdá se, většina těch lídrů, které máme, v podstatě neví, kam nás vede. Ví, kam chtějí oni sami. Mají možná své firemní vize (politici politické vize) atd., osvícenější z nich mají také své osobní vize… mají tedy jasno, kam chtějí dojít. Při hlubším prozkoumání jejich motivací však zjistíme, že pro všechny (či alespoň většinu) z oveček, které vedou, v jejich lídrovských vizích nic moc dobrého není. Otázka tedy zní, proč by ovečky měli následovat lídry, kteří sledují pouze své zájmy. Baťa velmi dobře hovořil o tom, že malý člověk myslí pouze na sebe, prostřední na sebe a svou rodinu, ale pouze velcí lidé myslí na dobro společnosti (valné většiny lidí). Tak se rodí skuteční lídři – ví, kam jdou, jsou pro svou vizi zanícení, a to, kam jdou, je dobré pro většinu lidí, které vedou.
Dívám se kolem, ale dobré lídry skoro nevidím. Při vší úctě k prezidentskému úřadu, současného prezidenta respektuji z hlediska státní pozice, kterou zastává, ale za svého lídra ho nepovažuji. Když se někoho ve svém okolí zeptám na jeho názor, odpoví mi s většími či menšími rozpaky stejně – prezident pro mě lídr není. Takto bychom mohli posupovat napříč veřejným prostorem, a obávám se, že dobrých lídrů bychom stěží našli pár.
Těsně před Vánoci jsem se setkal s jedním klientem a navzájem jsme si přáli v souvislosti s blížícími se svátky. Velmi mne překvapilo, když mi přál něco v tomto duchu: „Pane Jemelko, moc Vám přeji, aby se Vám v novém roce dařilo, protože vím, že když se bude dařit Vám, bude se dařit i mně a naší firmě.“ Jaká zavazující důvěra, jaká odhodlanost spolehnout se na to, kudy a kam směřuji tuto danou firmu. Zamýšlím se nad tím, u koho bych mohl říct to samé… „Pane prezidente, přeji Vám hodně úspěchů v novém roce, ať se Vám daří – protože vím, že když se bude dařit Vám, bude se dařit i mně.“ „Pane premiére, přeji Vám, ať se Vám daří – protože vím, že když se bude dařit Vám, bude se dařit i mně.“ Takto bychom mohli pokračovat vládou, ministry, pro zajímavost i primátory, starosty, místními zastupiteli a radními, podnikateli, manažery, učiteli či pro mě jako věřícího katolíka – kněžími.
Jsem přesvědčen, že 99% lidí má na víc, než co „předvádějí“. Vysvětlení je jednoduché. Chybí jim vnitřní síla, aby dokázali vztyčit hlavu a rozhodnout se sami za sebe, že svými silami, svým nasazením, sebekázní a odhodláním dosáhnou toho, čeho chtějí dosáhnout. Proto se většina lidí spokojí s tím, co jim život přináší, a vcelku konformně přijmou i to, co se jim nelíbí. Mám za to, že takový typ člověka nemůže být ve skutečnosti šťastný a bohatý, ač by se tak z vnějšího pohledu mohlo zdát. Věřím, že každá společnost bez rozdílu časového, geografického či jakéhokoliv jiného, potřebuje silné, vůdčí osobnosti, které všem 99% lidí pomohou ke kvalitnějšímu životu svým vlastním příkladem. Většině lidí chybí vnitřní síla, nicméně to neznamená, že jsou zlí. Schopnosti mnohých čekají pouze na probuzení, povzbuzení a rozvíjení. V tom vidím skutečnou hodnotu člověka ve vůdčím postavení. Skutečný vůdce dokáže odkrývat v lidech to nejlepší a pomáhá jim být lepšími lidmi. Buďme takovými lídry. Veďme naše svěřence k dobru širšímu, než je „pouhé“ dobro a bohatství materiální.
Budou nám pomalu končit vánoční svátky, které nám Evropanům, bytostně svými kořeny spojenými s křesťanstvím, připomínají narození Ježíše Krista. Křesťanství i Krista může stávající společnost hanit jak chce, může Ježíše oslavovat, respektovat, nenávidět… ale jedno nikdo z nás Ježíši Nazaretskému upřít nemůžeme – takový lídr s vizemi osobního blaha pro lidi nikde kolem nás ve veřejném prostoru není a myslím, že jen tak nebude. Jsme-li křesťany, buď nám Ježíš Kristus inspirací, jak být dobrým lídrem ve veřejném prostoru. A pro ty, kdo křesťany moc či vůbec nemusí jedna jednoduchá otázka: Kdo více ovlivnil svým životem dobro lidí v nejširším slova smyslu?
