Články

Je potřebné všechno s Pánem stále prožívat: i mezi nejobyčejnějšími věcmi

Zamyšlení Michala Altrichtera pro křesťanské podnikatele: Jaká jsou pokušení, která nás – podnikatele – drobí? Například: Chce Ježíš vůbec to, abych se zaobíral vnějšími věcmi? Žehná mi, když na něho mám tak málo času, zejména v modlitbě, když nejsem zrovna přívětivý k druhým, pokud zanedbávám jiné povinnosti, neboť mám hlavu spíše v problémech?

Právě toto se mnou Ježíš prožívá, protože si váží, že usiluji o to, co mi bylo svěřeno, co jsem už jednou začal a jemu zasvětil, co rozvíjí moji osobnost a také má dobrý dopad na druhé. Jen je potřebné všechno s ním, doslova za chůze a mezi nejobyčejnějšími věcmi, stále prožívat. Proto úvahy o Božích tajemstvích nejsou odvedením pozornosti do nějaké nereálné sféry uzavřeného světa, ale jedinečným způsobem, jak mohu jako podnikatel přemosťovat nebe se zemí, život Ježíše s mým životem, dokonce i s životem druhých – pokud tyto uvědoměle vkládám do jeho Srdce. Vždyť jsem už zažil, jak mi Pán žehná!

Přijměme několik úvah, jak je znají dějiny křesťanské spirituality, o Božích tajemstvích. Středem naší křesťanské identity je tajemství proměňování. Při proměňování, díváme-li se na Hostii, Kristovo Srdce, proměňujeme se z vnějšku; při vlastním přijímání zase zevnitř. Každé Pánovo objetí je věčné, nevyjmutelné: má věčnou platnost. Jsme najednou uvnitř Božího života: uvnitř Trojice. Otec nás objímá od svého vnitřního Srdce k nám (zevnitř směrem ven), Ježíš nás od nás tiskne k sobě dovnitř (směřuje do středu člověkova srdce; do komůrky, kde se celé lidství setkává s jeho božstvím) a vše se děje rovnoměrně v Srdci Ducha. Objetí trojjediné Lásky! Dívat se na Proměňovaného samozřejmě znamená: duchovně, vnitřně, celkově, s upřímnou touhou. Nikdo nemůže zničit a zrušit Ježíšovo Srdce, podobně nemůže nikdo zničit Ježíšovu starost o to, co konám: v podnikání.

Má-li láska hořet, jak o tom Písmo mnohokrát hovoří, a je-li Bůh Láska, pak je zřejmé, že Bůh – láska – hoří. I hořící a neshořitelný keř Mojžíšovi zrcadlí Pánovu lásku: ale ani tak věcí znalý Mojžíš zatím nerozumí; potřebuje projít vnitřní očistou pouště. Tou procházíme při svém každodenním podnikání. Kdo se zdráhá vyslovit „Láska“, tím samým nepočítá s Duchem. Když Ježíš viděl, že Láska – Duch Svatý – má Srdce rozdrcené, ihned nabízí k oběti své Tělo. Vše je věc vztahová, upřímnost vztahu. Podobně na něčí otázku, proč Kristus dopouští, že Lazar je opět povolán do „pozemského bytí“, lze odpověď jenom tím, že ti, kdo se na sebe těší, nemohou být bez sebe, tedy Lazarova identita je v tom, co chce Ježíš. Svým životem plníme Kalich Pánovy svaté vůle, aby jeho obsah mohl být mnohem, mnohem větší a vyšší, než obsah Kalicha hořkosti jeho Srdce. Je potřebné žít přítomnost jeho Srdce! Ježíš je Slovo, které stále zní: mluví ke mně pořád.

Otevřít se Duchu Svatému: jde o naslouchání jeho hlasu (Ducha) všude tam, kde jsme a co žijeme – naslouchat mu, vnímat ho a takto ho vidět! Kdo to dopředu vyloučí, k tomu Duch nemůže plněji přijít. Už jsme zažili modlitbu prozářenou láskou? Ježíš vše oživuje, naplňuje, proměňuje. Ježíš hlídá vše, co vytvořil, utvořil a přetvořil. Kdo nepoznal Lásku (Trojici), nepoznal jednotu.

Velekněžství Kristovo je pohledem do Pánova Srdce. Nepostačí vědět, že někdo je u mne, ale máme-li společně účinně žít, je potřebné zakusit, čím naplno žije on, jeho Srdce. Radost vzniká z obejmutí Pánova Srdce. Co je v mém životě: probodení, roztržení nebo rozdrcení srdce? Tedy například Synovo probodení ve mně může být pro mne moje pokušení intimity, Otcovo roztržení ve mně nepochopení od nejbližších, rozdrcení Ducha ve mně moje nešikovnost. Okamžik proměňování je okamžikem Pánova spojení s tím, čím jsem ve své touze po něm. Je-li Ježíš mezi námi jistotou našeho nebe a vítězství už zde na zemi, pak neuvažujeme o tom, co je jistota (princip), ale kdo je (osoba) Ježíš, jeho Srdce. Síla Pánovy přítomnosti mezi námi se stále zvětšuje. Maria je dárkyní Ducha Svatého. Kdo se Pánovu Srdci otevírá, tomu on vše dává. Pán v každém srdci hledá upřímnost. Ježíš je mezi námi jako ten, kdo nám neustále slouží.

Velmi důležité je rozpoložení našeho srdce a to, jakým pohledem se díváme na vše, co je kolem nás, a na všechny, kteří jsou kolem nás. Pokud žehnáme, i v nesnázích, Bůh otevírá své Srdce, nebe dokořán; pokud jsme více soustředění na roztrpčení a negace, Bůh je jakoby „svázán“. Je-li naše srdce v útěše, můžeme lépe vnímat Pánovu velkorysost, neboť naše srdce je nastaveno na život, na dobro – vnímá Boha! Učíme se takto hledět svým srdcem i v neútěše. Pokud je ale naše srdce zrovna v neútěše, náš pohled je zakalený. Tehdy jsme méně schopni vnímat velkorysou dobrotu Pánova Srdce! Podobně to je, když je naše srdce čisté – pak je to „útěcha srdce“ atd. Dotýkat se Pána svým srdcem jako jediného Boha – Lásky, je první základní projev našeho úspěšného podnikání. Modlit se, před Pánovou Tváří, odprošovat Pána a stále znova lidi odevzdávat do jeho Srdce – můžeme dělat i tehdy, když jsme unaveni, zemdleni. V tom všem Pán v nás zvítězil. A vydáme skvělé plody.

  • KOMPAS Křesťanský podnikatel, z.s.

  • Holická 47, 779 00 Olomouc

  • info@krestanskypodnikatel.cz

  • přihlášení