Články

Postní doba s Ježíšem opuštěným

Duchovní slovo Mons. Jana Graubnera podnikatelům:

Postní úsilí může vypadat různě. Běžně se snažíme něco si odřeknout, více se ovládat nebo cvičit v různých ctnostech, dělat něco navíc, třeba se modlit křížovou cestu. V povolání podnikatele vidím možnost zvláštní křížové cesty, protože si myslím, že podnikatel nemá nouzi o těžké chvíle, nepříjemná jednání, různá zklamání, prostě chvíle, které nemá rád, které považuje za ztrátu. Ekonomicky myslící lidi by mohla zajímat možnost proměnit ztráty v zisk, a to dokonce poctivým způsobem. Postní doba je příhodný čas pro takový kurz.

 Ježíš nejvíce miloval ve chvíli, kdy nejvíce trpěl

Jedna ze současných spiritualit (Dílo Mariino, či Hnutí fokoláre založené Chiarou Lubichovou) má mimořádně silný vztah k Ježíši opuštěnému. K jejich životu patří volba Ježíše opuštěného jako snoubence své duše. Vychází z přesvědčení, že Ježíš nejvíce miloval ve chvíli, kdy nejvíce trpěl. Jeho utrpení má mnoho aspektů. Zdá se však, že pro Božího syna musí být největším utrpením opuštěnost od Otce. Jako Bůh nemůže ztratit jednotu s Otcem, protože to by byla smrt Boha, která není možná. Jako člověk Ježíš hledá nejhlubší spojení s Otcem, nechce nic, než to, co chce Otec, a plní jeho vůli až do posledního dechu. Přesto volá na kříži: „Bože můj, proč jsi mě opustil?“ A Otec neodpovídá. Mlčí. Ježíš přesto s plnou důvěrou zvolá: „Do tvých rukou svěřuji svého ducha.“ Jakoby už v této chvíli přešel z vrcholné opuštěnosti k jasné důvěře, že byl přijat do lůna Otce.

Pohled na kříž nevnímá jen utrpení, ale především lásku, která volá po přijetí, po odpovědi. Milujícího je třeba poznat, ať přijde v jakémkoliv převleku, a přijmout ho s láskou. On vzal na sebe bolesti všech lidí, všechny hříchy a jejich důsledky. Proto je možné jej poznat v každé bolesti, v každém člověku. Můžeme si vzít slovník a trochu si s ním hrát, nebo aspoň zpaměti vzpomínat na nejrůznější výrazy, které znamenají bolest, škodu, zlobu, jakoukoliv nehodnotu. Najdeme jich tisíce. V každé z nich se můžeme setkat s Opuštěným, Nevinným, který se pro nás „stal hříchem“, když na sebe vzal každý hřích. Hra může pokračovat v konkrétním životě, když prožíváme jakoukoliv bolest, zklamání, ponížení, neporozumění, neuznání, únavu, nervozitu, strach, vlastní chyby a selhání, když vstupujeme do těžkých situací a setkáváme se se zlobou lidí. Někdy se i z přátel stávají nepřátelé. Ve všech takových situacích můžeme potkat Opuštěného. Všem můžeme dát jméno Ukřižovaného a ve všech poznat milujícího Snoubence své duše a s radostí, že jsme ho poznali, jej obejmout. Reálná bolest nepřestane, ale objeví se štěstí ze setkání, z přítomnosti milovaného. Celý život se pak stane hrou a my získáme dojem, že Snoubence baví brát na sebe nejrůznější podoby a tváře či převleky a těšit se na to, jestli jej poznáme a přijmeme, jestli se budeme radovat z jeho blízkosti.

Ani v nejtěžší temné noci nebude člověk bez Boha

Můžeme se pak podobat malému dítěti, které pláče, protože se udeřilo, ale zároveň se směje, protože maminka je objala. Snoubenec Ježíše opuštěného není člověkem smutným, který vyhledává bolest, ale člověkem radostným a šťastným, protože i ve všech bolestech dovede najít štěstí z lásky. Jeho láska není sentimentální, ale velmi reálná, která sílí a roste ve všech zkouškách. Láska k Ježíši opuštěnému není jen téma pro meditaci, ale způsob života, který formuje silného křesťana a buduje nové vztahy a nese bohaté plody, mezi nimiž vyniká pokoj a jednota s Bohem i lidmi. V tom smyslu je zasnoubení velmi plodné a působí růst samotné církve, bourá přehrady mezi lidmi, staví mosty a buduje rodiny i podniky, buduje jednotu mezi lidmi a přináší hlubší poznání Boha. Ten, který řekl: Tomu, kdo mě miluje, se zjevím," (Jan 14,21) se dává poznat v každé tváři, která je poznačená bolestí. Volba Opuštěného přináší jistotu, že ani v nejtěžší temné noci nebude člověk bez Boha, protože ho pozná v samotné temnotě. Ponoření do temnoty Velkého pátku v hlubokém spojení s Ježíšem přináší jistotu vítězství velikonočního rána, protože Opuštěný a Zmrtvýchvstalý je tentýž. Noc, v níž umřela smrt, je plná světla a v jejím tichu už hřmí radostné: „Aleluja!

Sdílejte tento článek na svém facebooku
  • KP Křesťanský podnikatel

  • Holická 47, 779 00 Olomouc

  • info@krestanskypodnikatel.cz

  • přihlášení