Články

Podobenství o hřivnách

V souvislosti s podnikavým duchem je třeba zmínit několik novozákonních postřehů.

Ne každý dostal od Boha stejný počet hřiven (darů, schopností k tvořivosti – viz. Mt 25, 14 – 15) na straně jedné. A ne každý má stejný potenciál využití svěřených hřiven (talentů) na straně druhé. Ježíš Kristus k tomuto říká podobenství o hřivnách, přičemž deseti služebníkům rozdal deset hřiven. Jeden služebník následně znásobil jednu hřivnu v hřiven deset, druhý v pět a poslední neznásobil nic (Lk 19, 12 – 26). Pomineme-li služebníka, který nic neznásobil v důsledku svého negativního postoje, je dobré si všimnout, že vždy bude existovat rozdíl ve výnosu z podnikatelské činnosti (10 vs. 5 hřiven). Druhá strana mince stejného příběhu již nyní nastiňuje, že některé úvahy o sociální spravedlnosti nejsou reálné. Ježíšova reakce vzhledem k poslednímu služebníku s jednou hřivnou vyzní vcelku tvrdě:

„Řekne mu: ‚Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel. Proč jsi aspoň mé peníze neuložil, a já bych si je teď vybral i s úrokem.‘ Své družině pak řekl: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!‘ Řekli mu: ‚Pane, už má deset.‘ Pravím vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.‘ “ (Lk 12, 22 – 26) Pro obhájce naprosté, až extrémně položené sociální spravedlnosti či rovnosti blahobytu může být tento výrok políčkem pro jejich námitky o ideálním stavu sociální rovnováhy a spravedlivého rozdělení majetku.

Ano, Ježíš řekl také mnoho jiných výroků, zejména o milosrdenství a lásce k bližnímu, což vede k úvaze (někdo by mohl zajít až na rovinu morálních soudů) o solildaritě onoho služebníka s jedenácti hřivnami vůči chudým. Nicméně v daném okamžiku zůstává faktem, že ten služebník, co měl jednu hřivnu, nakonec skončil bez hřiven. Zajímavé v duchu sociální nauky by bylo sledovat, koho by měl při respektování principu solidarity onen „kapitalista“ s jedenácti hřivnami podporovat. Ano, chudé. Ale které? Pokud všechny, pak to znamená mimo jiné podporovat onoho služebníka, který nakonec skončil bez hřiven. I on je totiž v dané chvíli chudý. Jenže k čemu vede tato podpora podobných typů lidí? Zjevně k ničemu dobrému, neboť i Ježíš v příběhu podobenství zaujímá vyhraněný postoj k danému služebníku. A měl-li by služebník s jedenácti hřivnami zaměstnat toho s nulovým kontem hřiven, je zřejmé, že si tím zadělává na problémy. Otázku spravedlivé mzdy v dané chvíli raději ani neotvíráme, neboť bychom rozvíjeli další komplikované a na rozbor náročné téma. Taková a podobné situace jsou velmi složité vzhledem k řešení a vyžaduje to ducha moudrosti, opravdové křesťanské lásky a skutečně hluboké spravedlnosti, nikoliv té povrchní, která je vyžadována veřejným míněním či tlakem nesprávně interpretovaných závěrů z učení sociální nauky církve. Podnikající křesťan je správce svěřených hřiven a měl by při svých rozhodováních moudře rozlišovat. Jedná-li se o jeho rozhodnutí a činy, pak musí být veden v ideálním případě modlitbou, hlubokým niterným životem a před Bohem čistým svědomím. Bez duchovního zformování je však zcela nereálné očekávat, že se někdo bude pravidelně modlit, prosit za moudrost a v případě složitého rozhodování dlít dlouhé chvíle před Boží tváří. Nicméně z nastíněné problematiky vidíme, jak se i z tohoto pohledu podnikání opravdu jeví jako výsostně morálně – lidská záležitost.

Ing. Bc. Jiří Jemelka
Zdroj: www.btci.czwww.jip-pf.cz

  • KP Křesťanský podnikatel

  • Holická 47, 779 00 Olomouc

  • info@krestanskypodnikatel.cz

  • přihlášení