Články

Historie podnikání ve Starém zákoně - Josef z Egypta

Josef Egyptský – opět můžeme v úvodu prohlásit, že po mnoha zkouškách věrnosti a důvěry se nakonec v životě stává velmi zámožným a mocným mužem.

Opět nutno podotknout – aniž by o takovéto postavení svou cílevědomostí usiloval: „Farao svým služebníkům tedy řekl: ‚Zda najdeme podobného muže, v němž je duch Boží?‘

Josefovi pak řekl: ‚Když ti to vše dal Bůh poznat, nikdo nebude tak zkušený a moudrý jako ty. Budeš správcem mého domu a všechen můj lid bude poslouchat tvé rozkazy. Budu tě převyšovat jen trůnem.‘ Farao mu dále řekl: ‚Hleď, ustanovuji tě správcem celé egyptské země.‘ A farao sňal z ruky svůj prsten, dal jej na ruku Josefovu, oblékl ho do šatů z jemné látky a na šíji mu zavěsil zlatý řetěz. Dal ho vozit ve voze pro svého zástupce a volat před ním: ‚Na kolena!‘ Tak ho učinil správcem celé egyptské země. Farao Josefovi ještě řekl: ‚Já jsem farao. Bez tebe nikdo nehne rukou ani nohou v celé egyptské zemi.‘“ (Gn 41, 38 – 44) Vskutku Bůh ponížené povyšuje. Opět bychom mohli uvažovat o tomto místě jako o klíčovém okamžiku, bodu zlomu, tentokrát v životě Josefa. Po všech zradách, úskalích, ponížení a věznění se jeho věrnost Hospodinu dostává do nové pozice – je mu svěřena obrovská zodpovědnost (moc).

Dalším prvkem, kromě věrnosti Hospodinu a vytrvalosti ve zkouškách, je u Josefa především milosrdenství, které se projevuje v jeho laskavé shovívavosti zejména vůči bratrům. I po Jákobově smrti totiž jeho bratry tíží svědomí ze zrady vůči Josefovi a mají strach, že po otcově skonání se jim Josef pomstí. Se strachem za ním přicházejí. Josef však bez jakékoliv lsti či plánovaných úkladů vůči svým bratrům říká: „Vy jste zamýšleli se mnou zlé, ale Bůh to obrátil v dobré, aby provedl, co je dnes zřejmé: zachoval život četnému lidu. Jen se nebojte! Postarám se o vás i o vaše děti.“ (Gn 50, 20-21) Na tomto místě se ukazuje Josefova obrovská a neochvějná důvěra v Boha a v Jeho vedení. Z této jeho přednosti pak pramení Josefova vytrvalost a trpělivost, s kterou snáší veškeré protivenství a zkoušky, jež na něho v průběhu života mnohokrát doléhaly.

Josef je tichý, trpělivý, pracovitý. Opět ta tichost a v kombinaci s činem. Můžeme u něho hovořit o ostrém kontrastu vzhledem k „bouřlivé povaze“ jeho otce Jákoba. O Josefově zdrženlivosti stojí v „Knize tajemství a moudrosti, I. díl“ (dále jen KTM I.): „ty, kdo ctí Boha svou zdrženlivostí, nepřemůže žádná špatnost svévolníků...“ Lidé v jeho okolí mu svěřují zodpovědnost a on ji s veškerou svědomitostí jako řádný správce přijímá a neselhává. Věrně plní své povinnosti. Josef je příkladem Kristových slov: „Kdo je věrný v nejmenší věci, je věrný také ve velké.“ (Lk 16, 10) Míru vážnosti Josefovy věrnosti, zodpovědnosti a svědomitosti vystihuje faraónův výrok: „Jděte k Josefovi a učiňte, cokoli vám řekne.“ (Gn 41, 55)

Josef, stejně jako před ním Abrahám či Jákob, je oblíbencem Hospodina: „Ale Hospodin byl s ním, rozprostřel nad ním své milosrdenství a zjednal mu přízeň...“ (Gn 39, 21) V Písmu je na mnoha místech o Josefově životě výslovně uvedeno, že Hospodin byl s ním, žehnal jeho práci, dopřál zdaru všemu, co činil. Ale nejen to. Sám Jákob viděl v Josefovi Božího vyvoleného. Josefova věrnost v dílech jeho rukou se projevovala také v duchovním životě Jákobova nejoblíbenějšího syna. Dle tradice tento fakt Josef sám deklaruje slovy: „V zemi, kde jsem žil, jsem viděl závist a smrt, ale nic mne nesvedlo k tomu, abych zbloudil od pravdy Páně.“ (KTM I., str. 272) Josefova neochvějná důvěra v Boží přítomnost a v Hospodinovo vedení je obdivuhodná, uvážíme-li, jakými životními zkouškami a opuštěností musel v průběhu času projít. V KTM I. dále stojí celé „tajemství“ Josefovy osobnosti a jeho postoje, kdy Bůh je vskutku středem jeho života: „Bůh totiž neopouští ty, kdo se ho bojí, ani ve tmě ani v poutech ani v trápení ani v sevření. ... Je přítomen na všech místech a těší různými způsoby dočasně vzdálené, aby přezkoušel úmysly duše. ... Já však jsem pamatoval na slova svého otce Jákoba, uchýlil jsem se do pokoje a modlil se k Pánu. ... Časně zrána jsem si přivstával vzývat Pána a přitom jsem plakával … Já jsem kvůli tomu všemu spal na holé zemi v pytli a modlil se k Bohu, aby mne zachránil... “ Z výše uvedeného vyplývá, že kromě prvku „silné modlitby“ přidává Josef do svého duchovního arsenálu další mocný prostředek, totiž půst: „V oněch sedmi létech jsem se postil, a přesto jsem se zdál Egypťanům takový, jako kdybych měl bohatou stravu.“ (KTM I., str. 273) Na jiném místě uzavírá KTM I. slovy: „Vidíte tak, děti moje, co dokáže trpělivost a modlitba s postem.“

Zajímavé je také to, že na Josefovi jsou v podobenstvích zřetelné mesiánské rysy. Je prodán za dvacet šekelů stříbra, Ježíš je prodán za třicet. Josef je zachráncem Jákobova lidu, farao mu dává jméno: „Safenat Paneach (to je po egyptsku Zachránce světa).“ (Gn 41, 45) Ježíš je zachráncem (Spasitelem) všeho lidstva. Tyto znaky poukazují na mimořádnost mužského vzoru, kterým Josef je.

  • KOMPAS Křesťanský podnikatel, z.s.

  • Holická 47, 779 00 Olomouc

  • info@krestanskypodnikatel.cz

  • přihlášení